BULLETIN
SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR |
1 |
||
Aktuální číslo | Archiv | Obsah |
Elektronická verze |
ATLASMĚSTSKÁ KNIHOVNA VE SVĚTLÉ NAD SÁZAVOU V polovině dubna 2004 konečně našla Městská knihovna ve Světlé nad Sázavou důstojné umístění odpovídající jejímu poslání. V nevyhovujících prostorách pod terasou domu 598 v Sázavské ulici vydržela knihovna téměř patnáct let. A věřte, že vydržela je to pravé slovo. Prostory byly vlhké, do většiny místností zatékalo a různé druhy oprav ploché střechy se staly každoročním evergreenem. Vzhledem k tomu, že se i v těchto podmínkách knihovna dynamicky rozvíjela, přibývalo čtenářů a otevřelo se nové hudební oddělení, začalo se nám silně nedostávat prostorů. Po dlouhých a neúprosných bojích, které tak dobře všichni knihovníci znají, byl zastupitelstvem města v roce 2002 schválen pro potřeby knihovny první milión, určený na rekonstrukci budovy číslo 16. První milión uvádím záměrně, protože i když někteří měli představu, že by měl být i zároveň miliónem posledním, nestalo se tak. Firma Design z Chotěboře vytvořila po skutečně nesčetných konzultacích s pracovnicemi knihovny stavební i interiérový projekt, který počítal s milióny osmi. A opět začalo přesvědčování a vysvětlování a obhajování a bohužel, i ono neoblíbené seškrtávání.
Nakonec se realizace projektu rozdělila do dvou let a v červnu 2003 havlíčkobrodská firma Fast začala s rekonstrukcí budovy. Samozřejmě, že se vyskytly určité problémy, ale kdo něco rekonstruoval, ví, že jinak to prostě nejde. Celkovou obnovou nakonec prošly jak sklepy budovy, tak přízemí, první patro a formou vestavby i půda. Kolaudace proběhla v lednu 2004 a práce stavební firmy byla hodnocena v superlativech. Já mohu dodat, že stejně by dopadlo i hodnocení jejího přístupu při řešení problémů nebo různých změn, které jsme ještě v průběhu stavby navrhli. Staré studené sklepy se změnily na poměrně slušně prostorné vytápěné sklady knih a informačních materiálů, vlastní kotelnu a místnost pro balení a opravu knih, vše s denním osvětlením. V přízemí budovy je nově otevřené informační centrum se samostatným vchodem, půjčovna pro dospělé s čítárnou a studovnou. Našlo se zde i místečko pro posezení s krbem pro návštěvy (Krb byl společný a neobvyklý nápad architekta a vedoucí knihovny - pozn. red.) a kuchyňku pro personál. Prosklenými dveřmi se vyjde na terasu v malé zahrádce, která slouží jako letní čítárna. První patro patří dětem, dětské oddělení má vlastní studovnu a odpočinkovou část se stupínky pokrytými polštáři. Zde se konají besedy a další dětské akce. Dveřmi projdete na ozeleněný balkón s křesílky a stolečky pro letní posezení. V prvním patře má své místo i hudební oddělení, se dvěma poslechovými místy a nádherným výhledem na řeku. Na patře je dále pracovna a zázemí pro knihovnice. Z prostorné půdy vznikla půvabná Galerie Na půdě, která se má čile k světu. Jednoduchou úpravou se změní na přednáškový nebo koncertní sálek s kapacitou 40 lidí. V podkroví je i další kancelář a malá počítačová centrála sloužící i jako skládek. Pro uživatele je k dispozici šest PC, pro zaměstnance dalších pět. Na každém patře je samozřejmě vždy sociální zařízení.
Vnitřní vybavení nenavrhovala, ale šila na míru už zmiňovaná firma Design z Chotěboře. Desítky hodin jsme strávili společně nad plány a řešili doslova každý metr prostoru. Zřizovatel tady velmi moudře, ale bohužel ne příliš obvykle, nechal knihovnice, aby se podílely na tom, jak bude jejich knihovna fungovat a vypadat, včetně barevného ladění maleb, dlažeb a dřeva zbrusu nového nábytku. Objeli jsme spolu s architekty spoustu knihoven a vybírali, co se nám líbí a co ne, snažili se vyvarovat chyb, na které nás v některých nových knihovnách pracovníci upozorňovali, a převzít nápady, které naopak oceňovali. I tady potom při realizaci docházelo k drobným změnám a dodatečným schůzkám, ale myslím, že se firmě povedlo všechny naše požadavky - a že jich nebylo málo - zdárně vyřešit. Celkové náklady se pak vyšplhaly zhruba na sedm miliónů, včetně vybavení celé budovy novou technikou. Dalo to hodně starostí, hodně práce, ale snad mohu říci, že se všem vyplatila. Knihovna nyní funguje půl roku a přesně tak, jak jsme doufali. Žádné větší závady či problémy, jsme nezjistili. Jediné, co nás snad mrzí, je to, že máme pouze malý nákladní výtah, takže bezbariérově přístupné je jen přízemí. Naše knihovna není velká, ale je tak trochu jiná než ty ostatní. Velký důraz jsme kladli na to, aby se zde návštěvníci dobře cítili. Aby zde našli jak poznání, tak i radost z krásna, které je obklopuje. To dobře dokazuje srovnání výsledků knihovny z roku 2003, posledního roku stráveného na předešlém místě, a roku 2005, prvého po přestěhování. V roce 2003 to bylo 1359 čtenářů, 14870 návštěvníků a 65 tisíc výpůjček, v roce 2005 1793 čtenářů, 22438 návštěvníků a 83 282 výpůjček. Mgr. Jana Kupčíková, vedoucí MěK Světlá nad Sázavou Článek byl převzat se souhlasem redakce z Knihovnického zpravodaje Vysočiny (byl publikován v č. 3 z r. 2004) a byl zkrácen a doplněn. |
|||
Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0 |
SKIP |