BULLETIN
SKIP

1
2006

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

ATLAS

VÝSTAVBA NOVÉ BUDOVY KRAJSKÉ KNIHOVNY KARLOVY VARY

Zdá se, že ani v odborných kruzích není plně uvědomováno poznání, že veřejné knihovnické a informační služby patří mezi odvětví kultury, která prošla od roku 1990 nejradikálnější vnitřní proměnou. Snad tomu brání fakt, že proměny obsahu, metod i technologií poskytovaných knihovnických a informačních služeb navazovaly na dosavadní vývoj. Že v nich kontinuita převažuje nad diskontinuitou, že inovace představují spíše rozšíření stávajících možností než jejich opouštění či nahrazování. Inovace navíc autenticky, nikoliv tedy vnějškově, reagují na proměňující se informační potřeby veřejnosti i společnosti jako celku. Je možné se domnívat, že právě proto je veřejné knihovnictví nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím kulturních služeb, o čemž svědčí rostoucí zájem veřejnosti o jejich užívání.

Je zřejmé, že účast jednotlivých knihoven na tomto trendu je různá. Nespočívá to pouze v jejich funkci, velikosti a skladbě fondu, prostorovém a personálním vybavení či ekonomických možnostech. Zdá se, že rozhodující roli tu hraje vztah k inovacím, tedy především to, zda jsou přijímány a uskutečňovány programově nebo přijímány pod tlakem nutnosti. Karlovarská knihovna patřila po celá devadesátá léta ke knihovnám, pro které se stala modernizace strategickým cílem. Tato strategie působila jak na okolí knihovny (umožnila například získat pro uskutečnění záměrů nadstandardní podporu z grantů či v praxi realizovat vícezdrojové financování z prostředků různých úrovní samospráv), tak na její pracovní tým, který zvolenou strategii přijal jako výzvu.

Pohotové zdroje však záhy narazily na prostorová omezení. Stávající prostory přestaly postačovat rozsahu poskytovaných služeb i potřebám řádného uložení a využití rostoucích fondů. V roce 2004: knihovní fond cca 350 000 svazků, počet čtenářů 13 500, počet výpůjček 740 000 svazků, počet návštěvníků 155 000. Přesto se rozhodujícím motivem pro řešení této situace stala teprve transformace karlovarské knihovny na knihovnu krajskou. Důsledky této změny, tj. potřeba rozšíření fondů, povinnost uchovávat konzervační fond, nutnost rozšíření služeb, aktualizace systému regionálních funkcí (v jejichž výkonu má knihovna dlouhou tradici a efektivně fungující systém) a konečně nepřehlédnutelná funkce kulturní reprezentace nejmenšího kraje vedly k tomu, že se záměrem Krajské knihovny rozšířit prostory se ztotožnila samospráva kraje napříč politickým spektrem.

S ohledem na omezené ekonomické i urbanistické možnosti byla zvolena nikoliv výstavba na zelené louce, ale adaptace již existujícího objektu. Omezené možnosti výstavby a komplikovaná dopravní obslužnost v lázeňské a obchodní části města vedla k tomu, že se nová výstavba přesouvá do západní části města, kde jsou k dispozici pozemky, jejichž část se uvolnila redislokací armády. Právě v areálu někdejších kasáren jsou koncentrovány krajské úřady. Městská část Dvory tak prochází zásadní revitalizací, při které se někdejší čtvrť průmyslu a nekvalitního bydlení proměňuje ve správní a obchodní centrum kraje i města. Tato proměna funkcí vede ke zvyšování počtu občanů navštěvujících tuto část města a otevírá prostor pro instituce poskytující služby pro volný čas. V případě krajské knihovny pak navíc možnost kombinace těchto služeb s logickým podílem na e-governmentu.

Po složitých jednáních byl pro krajskou knihovnu vybrán dvoupodlažní objekt někdejší vojenské jídelny, stavby ze sedmdesátých let, která nebyla již delší dobu užívána a vyžadovala podstatné úpravy. Na základě poznatků o prostorovém i provozním řešení vybraných knihoven v České republice (zejména nově vybudovaných nebo zásadně rekonstruovaných) se podařilo zformulovat zadání pro architektonickou (Markant Mariánské Lázně) i projektovou přípravu (B.P.O. Ostrov, spol. s r.o.), která byla dokončena v únoru 2004. Zejména příprava projektu vyžadovala řešení řady konkrétních problémů. Souběžně s provedením studie proveditelnosti zpracované za finanční podpory Phare a prací na projektu rekonstrukce probíhala intenzívní jednání o zajištění prostředků na rekonstrukci.

Shodou okolností byl vyhlášen Společný regionální operační program a naskytla se tak možnost získat finanční prostředky na rekonstrukci a vybavení knihovny v rámci opatření 3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech, což se nám podařilo.

Kraj, jako vlastník objektu, v úzké spolupráci s knihovnou, zpracoval projekt, který byl doporučen Regionální radou RS NUTS 2 Severozápad k uzavření smlouvy o financování z prostředků programu SROP. Celková výše nákladů se pohybovala kolem 90 mil. korun.

Na základě výběrového řízení bylo rozhodnuto o generálním dodavateli stavby, která byla zahájena v lednu 2005 a dokončena za 218 dní.

Co nové prostory nabízejí veřejnosti? V přízemí najdou návštěvníci A-klub (hudební oddělení s rozšířenou nabídkou pro mladé návštěvníky) a oddělení pro nevidomé a slabozraké (doposud situované v jedné z poboček knihovny). Je zde i informační středisko s veřejným internetem, které plní funkce regionálního informačního střediska, informačního střediska Euroregionu Egrensis, regionálního informačního centra EU, informačního centra pro veřejnou správu, informačního střediska pro neziskový sektor a informační služby pro podnikatele. Umístěna je tu také počítačová učebna, určená jak pro vzdělávání a výcvik v informačních dovednostech pro pracovníky knihoven kraje, tak široké veřejnosti. Zřízením společenského sálu až pro 150 návštěvníků, nadstandardně technicky vybaveného, získává knihovna, ale i celý kraj, funkční prostor pro pořádání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí, který zde dosud chybí.

Celková plocha knihovny má kapacitu 5 000 m2. Pracoviště umístěná v prvním poschodí umožňují prezentovat větší část fondu veřejnosti ve volném výběru. V jednom otevřeném prostoru zde nabízejí služby oddělení periodického tisku a regionálních dokumentů a půjčovna pro dospělé. Z obou oddělení je přístupná studijní galerie. Poněkud méně místa je vyhrazeno pro originálně řešené dětské oddělení. Zbývající plochu zaujímají skladovací prostory a kanceláře.

Celý proces by se mohl zdát ukončen otevřením objektu pro veřejnost dne 1. prosince loňského roku, ale možnosti, které nové prostory nabízejí, zkušenosti, které jsme při přípravě a realizaci projektu získali, a růst počtu nových čtenářů inspirují k úvahám o další modernizaci a rozšíření knihovnických a informačních služeb, předpokládaných veřejností jako samozřejmost a pracovníky knihovny jako potvrzení jejich profesionality.

Karlovarský kraj otevřením nové knihovny udělal podstatný krok k překonání hendikepu, který měl v této oblasti ve srovnání s většinou krajských měst, ve kterých funkci krajské knihovny plní někdejší státní vědecké knihovny.

Eva Žáková

Redakce požádala článek doplnit o některá fakta. Protože ředitelka knihovny paní Dr. Žáková byla na dovolené, zde jsou fakta poskytnutá její zástupkyní Jitkou Banzetovou:

Knihovna je vzdálena asi deset minut jízdy MHD z centra města dvěma autobusovými linkami, které mají zastávku přímo před budovou. Má asi 800 čtenářů a navštěvuje ji asi 300 lidí denně, ale srovnávání činnosti dříve a dnes by bylo ošidné, protože knihovna na původním místě i nadále pracuje.

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0