BULLETIN
SKIP

SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR

3
2005

Aktuální číslo Archiv Obsah

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

O MUZEU ĆESKÉHO KNIHOVNICTVÍ

O Muzeu českého knihovnictví a také o SKIP s Ivem Brožkem (B) hovoří Ladislav Kurka (K).

PhDr. Ivo BrožekPhDr. Ivo Brožek je vedoucím ústřední knihovny Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Pracuje jako předseda dozorčí komise SKIP, do které byl zvolen na valné hromadě v Plzni v roce 1998 a dvakrát potvrzen na dalších valných hromadách.

K: Vy jste byl v našich kruzích nejvíce znám jako přísný předseda DK SKIP. To se však změnilo. Od valné hromady v Jindřichově Hradci je s Vaším jménem spojován především návrh na zřízení Muzea českého knihovnictví. Jak Vás to vůbec napadlo?

B: Před několika lety jsem navštívil maďarskou Národní knihovnu s její expozicí dějin maďarského knihovnictví. Vzpomněl jsem si na to, když jsem na Internetu našel stránky knihovnického muzea ve švédském městě Boras. A uvědomil si, jak se vše v našich knihovnách mění a mizí v nenávratnu . Protože se od dětství zajímám o muzea, znám řadu specializovaných muzeí, ale nevím, že by se někde zaměřovali na předměty z našeho oboru. Proto si myslím, že je nejvyšší čas uvažovat o muzeu českého knihovnictví.

K: Má ten nápad nějaký vývoj?

B: Má i nemá. Přišlo mi několik nabídek na exponáty, ale byl by už teď třeba prostor pro ukládání příštích exponátů a ten chybí. Je to běh na dlouhou trať. Na valné hromadě v Jindřichově Hradci, kde jsem prvně s návrhem vystoupil, mne podpořil tehdejší ředitel Národní knihovny dr. Balík. Nová šance se objevila v iniciativě nového ředitele NK mgr. Ježka na výstavbu nové budovy NK a revitalizaci Klementina. Předsednictvo VV SKIP na srpnovém jednání navrhlo řediteli NK, aby do plánů revitalizace Klementina byl zahrnut i prostor pro muzeum českého knihovnictví a aby se začalo se shromažďováním exponátů.

K: Jaké předměty by takové "naše" muzeum mělo mít? Z mých vlastních začátků mne napadají třeba rozmnožovací přístroje ormig a cyklostyl, od kterých jsem se vždycky zamazal.

B: Ty určitě, ale dneska už i lístkové katalogy, psací stroje, staré telefonní aparáty, štít Vzorná lidová knihovna atd. atd.

K: Jako předseda DK jste vnímán jako jakýsi "elegantiae arbiter" právních rozhodnutí orgánů SKIP. Tíhnete nějak k této oblasti?

B: Problematice norem, statutů, knihovních řádů a jiných předpisů se věnuji řadu let, např. jako člen skupiny pro vytváření vnitřních předpisů naší vysoké školy, na konferenci v Seči v roce 2003 jsem vystoupil s příspěvkem o knihovních řádech.

K: Co vidíte jako hlavní problém hospodaření SKIP?

B: Je to vždy sestavení vyrovnaného rozpočtu, jehož hlavní příjmovou položku tvoří členské příspěvky. A s jejich výběrem, zejména od individuálních členů, bývají problémy. Regiony argumentují, že raději čekají dva tři roky, aby neplatící členy neodradily od členství ve SKIP.

K: Považujete takový postup za správný? Vždyť je to jedna ze základních povinností každého člena, samozřejmě se to netýká funkcionářů SKIP, kteří mají někdy svazových úkolů až až, ale příspěvky platí a práci odvádějí zadarmo.

B: Samozřejmě že nepovažuji.

K: A jak tedy DK postupuje vůči takovým regionům a které to jsou?

B: Toto je v kompetenci regionálních dozorčích komisí, které mají možnost porovnat seznam členů regionální organizace s vybranými členskými příspěvky (jak známo, členské příspěvky je člen SKIP povinen zaplatit do 30. 6. příslušného kalendářního roku). Naše dozorčí komise může jen konstatovat, že na účet výkonného výboru SKIP mají regionální výbory poukázat 40 % z vybraných členských příspěvků a v letošním roce k 15. 9. 2005 z dvou regionů (Chomutov a Karlovy Vary) nedošlo nic (podle sdělení hospodářky VV SKIP je v obou případech příslíbeno poslat do 30. 9. 2005).

K: Na závěr ještě do Vaší knihovny. Co by z činnosti knihovny mohlo zajímat čtenáře Bulletinu SKIP?

B: Před dvěma roky jsme začali budovat sbírku divadelních programů českých a moravských divadel. Zatím jich máme několik tisíc, postupně je třídíme. Nemůžeme samozřejmě konkurovat sbírce Divadelního ústavu, ale přece: na výzvu Městské knihovny v Hronově jsme jí mohli zapůjčit 27 různých programů Jiráskovy Lucerny.

K: Děkuji za rozhovor.


Obsah

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0

SKIP