BULLETIN
SKIP

4
2004

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

ATLAS

BUDOUCNOST MORAVSKOSLEZSKÉ VĚDECKÉ KNIHOVNY V OSTRAVĚ

Soutěží o návrh na zpracování urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě byl učiněn první viditelný krok v řešení dlouhodobě neúnosné prostorové situace krajské knihovny.

Původně Studijní a vědecká knihovna v Ostravě byla při svém založení v roce 1951 umístěna do části pravého křídla budovy Nové radnice, kde sice postupně expandovala do dalších suterénních i přízemních prostor, vždy se však jednalo o provizoria. Prostory skladů knihovního fondu včetně externích depozitářů byly již téměř vyčerpány, půjčovna praská ve švech, uživatelé nemají možnost poslechu zvukových dokumentů, literaturu nelze zpřístupňovat ve volném výběru, všeobecná studovna druhého nejlidnatějšího kraje republiky disponuje 40 místy, ... Zmíněná fakta více než zřetelně argumentují pro potřebnost nového sídla knihovny a řešení svízelné prostorové situace je pro vedení knihovny již dlouho prioritou.

V posledním desetiletí s rozvíjejícím se posláním knihoven a stupňující se naléhavostí větších a vhodnějších prostor nabyla jednání o novém sídle na intenzitě. MSVK byla hypoteticky přesunována, ať již do existujících objektů či do části rozestavěného administrativního společenského a kulturního centra. K realizaci však z různých důvodů nedošlo, a tak se knihovna s ulehčením dočkala rozhodnutí o novostavbě.

K umístění knihovny byly vybrány vhodné parcely na ul. 28. října v oblasti, která je dotvářena v rozšířené centrum Ostravy. Ačkoliv opakovaná jednání s Ministerstvem kultury ČR nebyla dosud přes četné přísliby korunována úspěchem, rozhodl se zřizovatel knihovny Moravskoslezský kraj realizovat mezinárodní soutěž o návrh novostavby a soutěž k 30. 6. 2004 vyhlásil se záměrem vybrat z autorů oceněných návrhů zpracovatele projektu. Úkolem soutěže bylo nalézt nejvýhodnější urbanistické a architektonické řešení stavby při respektování optimální provozní dispozice a technologických vazeb v knihovně.

Samozřejmou součástí zadávací dokumentace byl stavební program, který byl vedením knihovny rámcově připraven již v dubnu roku 2002. Představa knihovníků směřovala k pětipodlažní budově s následujícím členěním - dvěma suterény určenými pro sklad knihovního fondu, přízemím s referenčním pultem, výstavním prostorem, literární kavárnou, půjčovnou, volným výběrem a reprografickou dílnou, prvním patrem se studovnami, školící místností a konferenčním sálem a třetím podlažím - zaměstnaneckým. Do stavebního programu bylo zahrnuto přes 60 místností, z nichž se pouze 6 stalo pro soutěžící závaznými ve smyslu dodržení minimálních ploch, a to sklady knihovního fondu 2600 m2 a 2660 m2, vestibul 400 m2, výstavní prostor 65 m2, půjčovna dokumentů ze skladu (včetně stanic OPAC) 120 m2 a volný výběr 1300 m2. Kapacita budovy byla mj. vymezena 2 miliony knihovních jednotek, 1000 návštěvníky denně, 400 studijními místy a celkovou plochou cca 15.000 m2. Předpokládané investiční náklady určené pro realizaci stavby a technologie byly pro soutěžící limitovány částkou 500 mil. Kč.

Porota byla jmenována ve složení prof. Ing. arch. Miroslav Masák, Ing. Jiří Carbol (náměstek hejtmana), Ing. Zbyněk Stanjura (člen rady kraje), PhDr. Jaroslava Wenigerová (náměstkyně hejtmana), Ing. Martin Svoboda, doc. Ing. arch. Milan Stehlík, Ing. arch. Zdeněk Jiran, Ing. arch. Milena Vitoulová, Ing. Lea Prchalová. Přezkušovatelem soutěžních návrhů byl Ing. arch. Kamil Mojžíšek z Útvaru hlavního architekta Města Ostravy, odborný znalec PhDr. Ladislav Kurka, sekretářem soutěže Ing. Jiří Janča z odboru investic krajského úřadu.

O podklady se přihlásilo 83 zájemců z České republiky i zahraničí, např. z Irska, Nizozemí a Velké Británie, cizinci však nakonec nesoutěžili. K 15. 9. 2004, kdy bylo přijímání návrhů uzavřeno, se sešlo 43 soutěžních návrhů, z nichž však bohužel 12 nevyhovělo z důvodů porušení anonymity nebo nedodržení závazných ukazatelů stavebního programu. Před zasedáním poroty podstoupily všechny návrhy přísnou kontrolu přezkušovatelem - tehdy byla odhalena pochybení jako např. průhledné obálky se jmény autorů, razítko na průvodní zprávě, podkročení minimálních ploch stanovených pro sklady knihovního fondu apod. - a současně byly posouzeny z knihovnického hlediska odborným znalcem. Oba posudky byly k dispozici porotě, která ve dnech 4. - 6. 10. 2004 hodnotila soutěžní návrhy podle následujících hledisek:

• splnění stavebního programu,
• kvalita provozního řešení,
• kvalita vnitřních prostor,
• technické řešení stavby a výše investičních nákladů,
• hospodárnost budoucího provozu,
• kvalita architektonické koncepce.

Vítězným návrhem se stala dominantní mírně převýšená krychle symbolizující pevnou schránu vědění společnosti autorů akad. arch. Ladislava Kuby a Ing. M. A. Tomáše Pilaře se spoluautory Lukrécií Lachmanovou a Janem Kratochvílem. Přesná forma budovy oproštěná od klasického architektonického tvarosloví dodává, dle názoru autorů, instituci knihovny vážnosti nutné v daném prostředí. Monumentální tvar vytváří dojem nadčasovosti a solidnosti, porézní plášť otevřenosti instituce. Přízemí a část prvního suterénního podlaží (konferenční sál a školící místnost) je určena široké veřejnosti, druhé až šesté nadzemní podlaží je zamýšleno pro uživatele knihovny, sedmé a osmé podlaží pro zaměstnance.

Návrh, oceněný 1,250.000,- Kč, je zpřístupněn na www.svkos.cz, kde jsou k dispozici také stručné prezentace dalších odměněných a oceněných návrhů. Porota udělila dvě třetí ceny (každá 775.000,- Kč) návrhu Ing. arch. Tomáše Havlíčka a Ing. arch. Vítězslava Nového z Brna a návrhu autorů Mgr. Ing. arch. Wieslava Kubicy z Třince, Ing. arch. Daniela Piecucha z Českého Těšína, Ing. arch. Luďka Šamšuly z Olomouce a pana Michala Pokorného z Prahy.

Dále byly přiznány odměny (každá 350.000,- Kč) dvěma návrhům, a to návrhu Ing. arch. Jiřího Smolíka, Ing. arch. Zdeňka Rychteříka, Mileny Kubiszové, Martina Šafránka a spolupracovníků Jakuba Maršíka a Pavla Marka z ateliéru VYŠEHRAD v Praze a návrhu architektů Ing. arch. Pavla Rady, Ing. arch. Milana Raka, Ph.D., Ing. arch. Alexandra Skalického, Ing. arch. Ivety Rakové, Ing. arch. Libora Rydla a spolupracovníků Bc. Aleny Režné, Bc. Jiřího Vokřála, Ing. arch. Jaroslava Škopána, Ing. Lenky Němcové a Jana Rybáře z Brna.

V nejbližším období budou zahájeny práce na přípravě projektové dokumentace s přáním, aby se elegantní černá kostka obklopená vodní hladinou dočkala realizace a stala se vyhledávaným místem setkávání občanů a návštěvníků Moravskoslezského kraje.

Lea Prchalová

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0