BULLETIN
SKIP

4
2004

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

10. VÝROČÍ KLUBU DĚTSKÝCH KNIHOVEN SKIP

Vzpomínání a zapomínání - spojité nádoby. Z obou čerpáme klid i radost, přinášejí nám dávku nostalgie i síly. Zapomněla jsem a bylo mi připomenuto, že bych měla zavzpomínat. Činím tak mimořádně ráda - s nostalgií i notnou dávkou profesní hrdosti na své kolegyně a kolegy a samozřejmě s velkou radostí. A doufám, že pohodu a radost do "vánočního" čísla Bulletinu přinese toto vzpomínání i vám všem. Týká se 10. VÝROČÍ KLUBU DĚTSKÝCH KNIHOVEN SKIP

Ano, je to tak. Klub vznikl už v roce 1994. Upekl se na Šrámkově Sobotce a měl nahradit zrušený poradní orgán NK ČR pro práci děckařů v knihovnách. Na tomto místě se sluší omluvit všem, kteří nemají rádi slovo "děckaři". V KDK je prostě běžně používáme a skoro bych řekla, že opravdoví děckaři nebo spíš opravdové "děckařky" jsou na tenhle titul i patřičně hrdé. A tak se bude skloňovat i v mém vzpomínání.

Na počátku byla tedy snaha cca 25 lidí o vytvoření platformy pro vzájemnou výměnu zkušeností, pro vzdělávání a pro propagaci činnosti knihoven pro děti. K tomu přibyly společné aktivity: Knihovnický týden v rámci festivalu Šrámkova Sobotka, knihovnická tvůrčí dílna jako součást akce Jičín-město pohádky a projekt Čteme všichni - takový malý děckařský knihovnický dvouden (starší bratr Týdne knihoven, na což už se myslím hodně pozapomnělo). A co se stalo za 10 let?

KDK má dnes více než 250 členů, regionální strukturu ("klubka"), dvacetičlenné vedení (s trochou ironie mu říkáme Mozkový trust), předsedkyni a tajemnici, 8-9 stálých (rozuměj: každoročně se opakujících) celorepublikových aktivit, elektronickou konferenci Andersen (nejživější oborovou konferenci v republice), desítky pravidelných i jednorázových aktivit regionálních, tisíce nápadů, stovky partnerů ve všech oblastech naší práce a každý člen desítky přátelských osobních kontaktů. Nevěříte? Tak zkusím ve výčtu alespoň něco z toho dokumentovat:

1. . Už několik let nám kalendářní rok začíná vyhlášením soutěže Webík (soutěž o nejlepší webové stránky knihovny pro děti navržené dětmi) - prosincové vyhlášení, únorová uzávěrka. Děti to umí skvěle, ale přiznáváme si, že právě tahle akce nám nepřirostla příliš k srdci a zřejmě letos proběhla naposledy... Počet soutěžících knihoven se vždy pohyboval mezi 12 - 30, "naše" děti se dostaly na celostátní akci JUNIOR Internet s velmi dobrými výsledky.
2. Co nám ovšem k srdci přirostlo a co určitě znají nejen všechny knihovny, ale především tisíce dětí a také obyvatelé více než 260 měst a obcí v České republice, na Slovensku a v Polsku (a určitě i leckde jinde), je Noc s Andersenem, pravidelně kolem 2. dubna. Z jedné akce Knihovny B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti (2000) se díky Klubu postupně (2001: 39 knihoven, 2002: 69 knihoven, 2003: 152 knihoven, 2004: 264 knihoven a spřátelených škol a míst) stala mediálně nejatraktivnější a největší společná knihovnická akce (7639 dětí a 1555 dospělých, zvěř a ptactvo nepočítaje). O Noci jsme už psali mnohokrát - a ještě jistě budeme, protože například na rok 2005 chystáme zcela nové a úžasné věci. Tak snad jen tolik, že Noc je důkazem toho, že společná práce nese mimořádné výsledky. A ještě jednu zajímavost: na konto dětského hospicu v Malejovicích se v letošní Noci vybralo a odeslalo: 21425,- Kč.
3. S jarem se probouzí a rozkvétá nejen příroda, ale také aktivní děckaři. Vlastně ještě než se pustíme do Noci, usilovně organizujeme v knihovnách vyplňování anketních lístků pro soutěž o nejhezčí dětskou knížku za uplynulý rok. SUK 200* je sice akcí Národní (dříve Státní) pedagogické knihovny Komenského UIV, a to už 11 let, ale vlastní hlasování zajišťují primárně děckařky z KDK ve svých knihovnách. Ony shánějí a shromažďují tisíce dětských hlasů, odesílají je do NPKK, jezdí s dětmi na slavnostní vyhlášení vítězných knih do Památníku národního písemnictví, připravují pro toto setkání kulturní program atd. atd. Koná se obvykle první týden v dubnu.
4. Na jaře také vrcholí projekt Kde končí svět (mezitím už od podzimu předchozího roku v jednotlivých knihovnách a regionech probíhají nejrůznější akce, soutěže a okresní, resp. krajské přehlídky). Již potřikrát se v Praze (vždy kolem Mezinárodního dne dětí) sešlo na 100 dětí a kolem 40 knihovnic a dalších doprovázejících dospělých k pasování rytířů Řádu krásného slova. A že to není řád jen tak ledajaký, svědčí kromě již 30 dětí a 4 knihovnic také rytíři Jitka Molavcová, Markéta Zinnerová, Ivona Březinová, Zbyněk Malínský a Zdeněk Svěrák. A kolik z nás má společnou fotku s první dámou nebo dokonce s prezidentem republiky jako účastníky těchto setkání v reprezentačních prostorách hradu či Zrcadlové kaple Klementina? Letos se do projektu zapojilo 77 knihoven se 133 akcemi, z nichž 68 bylo cyklických či vícedílných.
5. Myslíte si, že o prázdninách KDK odpočívá? To jste na omylu, je tu přece Šrámkova Sobotka a s ní Knihovnický týden a Den KDK. Pravidelné setkávání na tomto literárním festivalu trvalo pro knihovnice a knihovníky skoro 10 let. Letos se nekonalo a ještě není rozhodnuto, zda i tato akce z programu KDK nevypadne definitivně...
6. Sotva začne v září školní rok, je čas se sejít znovu, tentokrát v Jičíně - městě pohádky na tvůrčí dílně. Tato nejstarší a nejvytrvalejší akce KDK je akcí vzdělávací i společenskou. Nejkreativnější děckařky z celé republiky předvádějí netradiční formy práce s dětmi (s jičínskými, tedy s těmi, které neznají) a učí tak nováčky i dlouholeté kolegyně. V Jičíně se knihovnice setkávají se spisovateli, ilustrátory a zajímavými lidmi, navazují se zde kontakty a domlouvá spolupráce v konkrétních knihovnách. Jen se na Jičín dostat! Zájem je tak velký...
7. Týden knihoven si KDK opravdu nechce přivlastnit. Jen připomenu, že mu předcházela obdobná, i když kratší propagační akce zaměřená na děti "Čteme všichni", a že velká část aktivit, které i dnes v Týdnu probíhají, je právě určená dětem a zajišťovaná děckaři. Některé z těchto akcí jsou společné, konzultované či inspirované Klubem a jeho členy (Záložkiáda aj.).
8. Celostátní semináře pro děckaře se konají již pravidelně jednou na jaře, jednou na podzim. Jde o vzdělávací akce na vysoké odborné úrovni a organizuje je KDK spolu s Národní knihovnou ČR, resp. s Moravskou zemskou knihovnou a vždy s některou další knihovnou, jejíž oddělení pro děti účastníci v rámci semináře rovněž navštíví. Zajímají vás témata? Tak jen namátkou: Internet v oddělení pro děti, práce s CD-ROM, práce s handicapovanými uživateli, dramatická výchova v práci knihoven, informační výchova, příprava projektů (práce v týmu), negativní jevy u dětí (kriminalita, sekty...), komunikace s agresivními mladými lidmi aj.
9. Valná hromada KDK bývá s posledním seminářem (obvykle v listopadu) spojena. Připravuje se na ní plán na příští rok, hodnotí se rok uplynulý, zpovídají se jednotlivá klubka, prezentují se výjimečné aktivity. Mimochodem KDK vždy jako první organizační složka SKIP odevzdává svou zprávu o činnosti za uplynulý rok - je o čem psát a je to radost...

Ovšem abyste věděli, tohle je jen ta "celostátní" úroveň. V Klubu se však pracuje v hlavně regionech. Přála bych vám vidět pasování rytířů na Helfštýně severomoravského klubka i jeho aktivity kolem sci-fi literatury. Vzdělávání se věnují jihomoravské, jihočeské a středočeské klubko. Propagovat činnost klubu skvěle umí na Liberecku. Řadu aktivit pořádají Pražáci, kteří také spravují celoklubovou Databanku nápadů, scénářů, materiálů. Úžasné je "přenášení" aktivit a vzájemná inspirace. S letos zvláštním uznáním MK ČR oceněným projektem Poprvé do školy - poprvé do knihovny (Knihovna J. Mahena v Brně) se seznámili členové KDK loni v listopadu. V letošním roce byl projekt realizován minimálně v 15 dalších knihovnách! Chtělo by se mi napsat o organizacích a institucích, s nimiž KDK spolupracuje v Čechách i za hranicemi, o publikační a přednáškové činnosti, o spolupráci s oborovými školami, vedení a oponování diplomových prací (ostatně už bude třeba pomalu sčítat i diplomové práce o Klubu a jeho aktivitách), o tom, že již dvakrát byly aktivity klubu navrženy na mezinárodní ceny, o podílu děckařů z Klubu na Velkém říjnovém společném čtení a anketě Moje kniha ... Ale nejde to. I takhle bude mít šéfredaktor řeči, že je to moc dlouhé. Je. (Šéfredaktor je kupodivu zticha) Ale co vypustit? A řekněte, nezaslouží si KDK jednou za deset let trochu více místa ve svazovém periodiku? Něco z toho, na co už není místo, najdete na webu: http://skip.nkp.cz/ odbKDK.htm nebo na webech regionálních klubek.

Co se ale všude ztrácí, co nenajdete na webech a jen obtížně ve starých číslech Bulletinu či v archivu, jsou připomínky malých, skromných a nadějeplných začátků. Bouřlivé debaty, nápady schválené i zavržené, pochybnosti, očekávání, hromady popsaných papírů, tisíce mailů, nerealizované projekty (třeba literárních cestovních kanceláří) a - jména. I Klub dětských knihoven má svá "velká" jména. Jedním bych chtěla své vzpomínání uzavřít. Je to jméno zakladatelky a první předsedkyně Klubu, knihovnice, která "rozjela" řadu jeho aktivit - Bobiny Blažkové. Bobino, doufáme, že takhle nějak sis Klub představovala. Díky!

Zlata Houšková, pamětnice

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0