BULLETIN
SKIP

2
2004

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

BIBLIOWEB

Zamyšlení nad letošním ročníkem soutěže Biblioweb

Březen - měsíc internetu si již nedovedu představit bez soutěže o nejlepší webové stránky knihoven Biblioweb. Již popáté jsem s členy poroty vyhodnocoval stránky knihoven, které se do soutěže odvážně přihlásily. Slovo odvážně je zcela na místě, protože vítězem může být vždy jen jeden a nemusí být příjemný pocit zjistit, že se mé stránky dostaly do spodní části pořadí knihoven, ba dokonce až na poslední místo. Proto oceňuji více knihovny, které podstupují toto riziko, před knihovnami, které se tváří, že jejich stránky jsou "nej" a je pod jejich důstojnost se do soutěže přihlásit.

Hodnocení stránek je vždy subjektivní, a proto se snažím, aby v porotě byli odborníci s různým pohledem na úroveň stránek. Není však snadné je získat, protože je čeká hodně práce a žádná finanční odměna. S přibývajícími lety jsou stránky knihoven bohatší, takže pořádné prohlédnutí stránek jedné knihovny zabere klidně i jednu hodinu. Snadno si spočtete, kolik hodin strávila komise v loňském roce při hodnocení webů 32 knihoven. Nemohl jsem se tedy divit, když mi kvůli značnému zaneprázdnění letos odřekli dva dlouholetí členové poroty - ing. Tomáš Číhař z Krajského úřadu Pardubického kraje a mgr. Jindřich Pilař z Národní knihovny ČR. Naštěstí vyhověl mé prosbě o účast v porotě ing. Milan Talich Ph.D. z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického ve Zdibech, jehož vystoupení na konferenci Inforum 2003 k problematice kvality webových stránek mne velmi zaujalo. Komise tak byla letos čtyřčlenná (kromě mne opět stránky vyhodnocovala RNDr. Hana Bubeníčková z Metodického centra informatiky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých v Brně a ing. Václav Šubrta z Centra informačních a knihovnických služeb VŠE v Praze).

V letošním roce přibylo na návrh ing. Šubrty šesté kritérium - úroveň koncepce webu. Soutěžící tak poprvé dostali za úkol kromě zaslání přihlášky sepsat koncepci, v níž měli uvést cíle a poslání svého webu, pokusit se analyzovat návštěvníky podle toho, komu je web určen a co na něm hledá, i sdělit zamýšlené úpravy webu v dalších měsících a letech. Zřejmě nechuť sepisovat něco, co webmaster nosí v hlavě, ale nerad tím zaplňuje stránky papíru, vedla k tomu, že se letos přihlásilo méně knihoven než obvykle - celkem 23.

V prvním kritériu jsme hodnotili úroveň online katalogu, šíři nabídky služeb (knihovnám se přičítaly body, pokud stránky informovaly o přístupu k elektronickým informačním zdrojům v jejich knihovnách), přítomnost rubrik s ceníkem a s aktualitami, včetně informací o novinkách ve fondu. V tomto kritériu přišla o nejvíce bodů obecní knihovna v Křemži a městská knihovna ve Velešíně, protože se jim ještě nepodařilo vystavit online katalog na web.

Ve druhém kritériu jsme si všímali, zda jsou na stránkách indikátory stáří, zda stránky nepropagují akce, které už skončily, či zda stránky mají platné interní a externí odkazy. V tomto kritériu opět pohořela velešínská knihovna a kupodivu i chomutovská, protože měla několik zastaralých a nefunkčních odkazů.

Třetí kritérium se zaměřilo na design stránek. Hodnotili jsme, jak se nám dařilo rychle se na stránkách orientovat (tady se ukázalo, že kvalitu stránek některých knihoven jsme dokázali zhodnotit rychleji než jiných knihoven, i když přitom byly i mnohem obsažnější) a bodově jsme oceňovali, byl-li na nich prohledávač stránek. Důležitá byla jejich čitelnost na běžném patnáctipalcovém monitoru i rychlost jejich natahování. U tohoto kritéria se projevila snad nejvíce subjektivnost pohledu jednotlivých členů poroty. Jeden preferoval stránky knihovny v Urbanicích, Ústí n.O. a Chrudimi, druhý dal nejvíce bodů stránkám Chomutova a Urbanic, třetímu se nejvíce zamlouvali stránky Příbrami, Rožnova p.R. a Hradce Králové a poslední člen poroty měl nejméně připomínek ke stránkám Brna, Rožnova, Zlína a Chomutova.

Ve čtvrtém kritériu jsme sledovali, zda se na stránkách najdou kompletní kontaktní a adresní údaje, zda jsou stránky i v jiném jazyce než v češtině, zda obsahují formulář na psaní do knihovny, na objednání novinek e-mailem, zda lze ze stránek rezervovat a prodlužovat dokumenty či zda jsou na nich anketní otázky. Zde naopak byli porotci jednotni a u všech dostaly vysoké hodnocení stránky knihoven ve Vsetíně a Zlíně.

Páté kritérium významně ovlivnilo celkové pořadí knihoven, protože se postupovalo podle vyhodnocovacího formuláře na http://www.blindfriendly.cz/formular.php. Podmínky, aby se dalo prohlásit, že stránky jsou přístupné zrakově postiženým návštěvníkům, jsou dost přísné, a pokud byly stránky špatně přístupné, nedostaly žádný bod. Stránkám s určitou mírou přístupnosti bylo přidělováno 7 bodů (Urbanice, Olomouc, Ústí n. O., Havířov) či 9 bodů (Chrudim, Hradec Králové, Klatovy). Pouze stránky Střediska knihovnických a kulturních služeb v Chomutově splnily aspoň základní úroveň přístupnosti, a dostaly tak 10 bodů. Více k tomuto kritériu na http://www.blindfriendly.cz/biblioweb2004.php.

Pečlivé sepsání koncepce pomohlo některým knihovnám, aby si naopak vylepšily konečné umístění. Využil toho např. hodonínský a karvinský webmaster. Mnoho zajímavých údajů jsme se dozvěděli z materiálu brněnské, královéhradecké, zlínské a urbanické knihovny.

Již tradičně byly ceny vítězům soutěže Biblioweb 2004 předány na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě a výsledné pořadí soutěžících bylo zveřejněno na stránkách SKIP na http://skip.nkp.cz/akcBMIbweb04.htm.

Aleš Brožek

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0