BULLETIN
SKIP

4
2003

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Platy, platy, platy

S předsedkyní Odborového svazu pracovníků knihoven Danou Menšíkovou hovoří Ladislav Kurka.

Od kdy platí a proč se vůbec zavádí nový platový systém pro pracovníky rozpočtových a příspěvkových organizací?

Tento systém vstupuje v platnost nařízením vlády č.330/2003 1.1.2004. Není to žádná horká novinka - o tom, že existuje místo dosavadních dvanácti tříd nová šestnáctitřídní stupnice, už se ví dlouho. Pouze se stále odkládalo její uvedení do praxe, protože nebyl dostatek finančních prostředků na jeho zavedení. Naposledy se po vzájemné dohodě vlády s odbory její zavedení odložilo kvůli povodním, protože všichni uznali, že vláda má vinou povodňových škod jiné priority.
Smyslem tohoto systému a důvodem, proč byl schválen, je totiž větší možnost diferenciace v odměňování odborných a vysoce kvalifikovaných pracovníků, přesnější a ostřejší odlišení středoškoláků a vysokoškoláků.

Jak tedy probíhala jednání?

V průběhu letošního roku proběhla celá řada velmi složitých a nelehkých jednání kolem nového platového systému. Vláda dala jednoznačný signál, že od 1. ledna 2004 se "šestnáctka" zavede a rozběhl se maraton urputných bojů o peníze. Popis a průběh jednotlivých jednání by mohl být námětem na dlouhé povídání. Výsledkem je naprosto tristní situace: šestnáctitřídní systém platí od 1.1.2004 a vláda v rámci transformace veřejných rozpočtů a navzdory velmi ostrým protestům nedala na jeho zavedení víc než 5 mld. Kč hrubého, tj. po zákonných odvodech asi 3,6 mld. čistého. Je to směšně málo a naplnily se tím naše nejhorší obavy. Snad žádná platová změna nebyla ještě nikdy provázena tak ostrými protesty zaměstnanců, jako tato. Vzpomeňme si na některé akce celé kampaně - 23. 6. 2003 proběhla demonstrace zaměstnanců ROPO před úřadem vlády, více než deset tisíc lékařů, učitelů, knihovníků, umělců, úředníků tady dalo jasně najevo svoji nespokojenost s dosavadním vývojem svých platů. Příslušné odborové svazy, včetně našeho, vstoupily do stávkové pohotovosti, učitelé dokonce do stávky, která proběhla 1. září. 13. září protestovalo v Praze kolem dvaceti tisíc lidí proti reformě veřejných financí, jejímž důsledkem je mimo jiné i nedostatek peněz na platy ve veřejné správě.

Abych však nebyla příliš pesimistická: díky neustálému tlaku, který jsme na vládu a vládní koalici vyvíjeli a vyvíjíme, nakonec tabulka nedopadla ještě hůř, neboť i takové vládní představy byly zcela konkrétně na stole. Navíc, a to považuji za naše nezpochybnitelné vítězství, se nám konečně podařilo udělat první konkrétní krok k většímu uznání práce lidí v kultuře. Odborní pracovníci v kultuře mají nyní podobně jako učitelé zaručeno desetiprocentní navýšení tarifů, což je zakotveno v tabulce č. 2 příslušného nařízení vlády. Dostává se jim tedy poprvé stejné společenské prestiže jako učitelům.

Co tedy konkrétně knihovníky v souvislosti se zavedením nového systému čeká?

Především by mělo již v těchto dnech být hotové přetřídění, nebo chcete-li zařazení každého zaměstnance do platové třídy podle nového katalogu prací. Zejména u odborných pracovníků s vyšší kvalifikací to bude znamenat postup ze stávajících tříd o jednu, ale i o tři třídy výše. Tady bych chtěla všechny upozornit na nový katalog prací, který umožňuje ředitelům poměrně slušně se s touto problematikou vypořádat. Jinými slovy, každý zaměstnanec by se měl s katalogem seznámit, aby věděl, na jakou třídu má podle své pracovní náplně a kvalifikačních předpokladů nárok. Záměrem tvůrce "šestnáctky" rozhodně není snížení třídy, nikdo by neměl být poškozen oproti stávajícímu stavu. Samozřejmě za předpokladu, že i nyní byl zařazen správně.

A co peníze?

To už je poněkud složitější. Systém je bohužel extrémně podfinancován, což bude mít negativní dopady zejména v organizacích, které jsou financovány přímo ze státního rozpočtu. Knihovny zřizované jiným zřizovatelem než státem mají relativní výhodu. Tam ovšem bude velmi záležet na možnostech rozpočtu obce nebo kraje a hlavně na schopnostech ředitele přesvědčit zřizovatele o oprávněnosti mzdových požadavků. Ale čistě z pohledu zaměstnance: jsem zatříděn do určitého platového stupně konkrétní platové třídy a na to mám zákonný nárok. A nárok na zatřídění do konkrétní třídy řeší katalog. Zařazení do stupně je pak dáno platovým předpisem.

Koho se bude týkat tzv. tabulka č. 2, to znamená desetiprocentní navýšení tarifu?

Odborných pracovníků v kultuře. Nařízení vlády vymezuje organizace, jejichž zaměstnanců se to týká, knihovny mezi ně samozřejmě patří. Velmi často dostávám dotaz, zda např. i ekonom je tímto odborným pracovníkem. Tady musím bohužel říci toto: onen desetiprocentní bonus, o kterém je řeč je myšlen analogicky třeba se školstvím, zdravotnictvím nebo státní správou pouze pro odborné pracovníky ve smyslu knihovník v knihovně, tak jako např. učitel ve škole. Třeba ředitel nemocnice, byť je lékařem, pokud nemá ve své pracovní náplni aspoň nějakou část pracovní doby přímou lékařskou práci s pacienty, pak ani on nemá tarif procentuálně navýšen. Ve škole učitel navýšený bonus má, ale třeba psycholog už ne. Vyplývá z toho i odpověď na položenou otázku - ne, ekonom nebude mít tabulku č. 2.

Než položím poslední otázku, budu citovat z materiálu, který byl předložen poradě vedení Městské knihovny v Praze 28. 11. 2003: Podle nejnovějších informací MPSV je oficiální výklad (který údajně bude v budoucnu zakotven v novele nařízení vlády) tento: Za odborné zaměstnance se považují ti zaměstnanci v jednotlivých kulturních zařízeních, jejichž práce bezprostředně souvisí s předmětem činnosti těchto zařízení. V knihovnách se tak bude například jednat nejen o zaměstnance, kteří přímo zajišťují výpůjční službu, ale i o zaměstnance, kteří provádějí pomocné a související práce (např. katalogizaci), nebo koncepční práce. Za odborné zaměstnance nelze pro tento účel považovat zaměstnance zajišťující ekonomické, provozní a administrativní práce. A teď tedy poslední otázka. Jak to vypadá s vyplácením 13. resp.14. platu v příštím roce?

Institut dalších (13. a 14.) platů zůstal zachován. Byla to jedna z oblastí, o které se vedly snad nejurputnější boje. MPSV chtělo totiž do zafinancování "šestnáctky" přerozdělit právě tyto prostředky. K tomu nakonec nedošlo, ale skutečná výše, v jaké se další platy budou vyplácet skutečně je předmětem dalšího vyjednávání s vládou. Zatím nemáme jiné informace, než že by se mělo i nadále počítat s 50ti procenty třináctého a čtrnáctého platu, tak, jak tomu bylo v letošním roce. Otázka zdrojů ve státním rozpočtu na tyto prostředky je otevřená, budeme o ní vyjednávat hned po novém roce. Všem ředitelům radím, aby do rozpočtu s těmito financemi počítali.

Děkuji za rozhovor a bojujte dál.

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0