Informační servis

Vláda přijala Koncepci rozvoje knihoven na léta 2017 až 2020

Dne 23. 11. 2016 vláda projednala a vzala na vědomí Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2017 až 2020 (dále jen "Koncepce"), jedná se o strategický materiál, který navazuje na koncepci, která byla realizována v letech 2011 až 2015.Koncepci připravilo Ministerstvo kultury ČR v těsné spolupráci s Ústřední knihovnickou radou ČR, Národní knihovnou ČR a všemi představiteli knihovnických spolků a sdružení.

Usnesení vlády ukládá ministrovi kultury, aby s obsahem Koncepce seznámil ministry, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy, hejtmany a primátory statutárních měst, starosty a další zainteresované instituce, a aby zajistil ve vzájemné spolupráci její realizaci. 31. března 2021 by měla být vládě předložena závěrečná zpráva o plnění Koncepce s návrhem na její aktualizaci.

V úvodu je formulována základní vize rozvoje systému knihoven do roku 2020, postihující všechny aspekty činností a vazeb knihoven v současné společnosti. Je představeno 8 prioritních oblastí, naplňujících tuto vizi, včetně charakteristiky stávající situace, a jednotlivé implementační kroky ve struktuře opatření, podopatření a úkolů, včetně indikátorů.

Prioritní oblasti k zajištění budoucího rozvoje knihoven

1. Knihovny ve virtuálním prostředí
2. Knihovny jako otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra
3. Budování knihovních fondů a informačních zdrojů
4. Trvalé uchování tradičních knihovních dokumentů
5. Výstavba knihoven, podpora infrastruktury ICT v knihovnách
6. Systém hodnocení a marketing veřejných knihovnických a informačních služeb
7. Vzdělávání pracovníků knihoven
8. Knihovny jako vědecko-výzkumné instituce

Naplněním cílů Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017-2020 se zlepší obsah a kvalita knihovnických a informačních služeb pro odbornou i širokou veřejnost.

1. Zapojením všech krajských knihoven, velkých specializovaných knihoven, většiny profesionálních základních knihoven provozovaných obcemi a dalších knihoven, (vysokoškolských, muzejních ad.) do Centrálního portálu knihoven se významně zpřehlední informace o dostupných zdrojích a službách v knihovnách v ČR a zvýší komfort uživatelů při jejich vyhledávání z jednoho místa.
2. V návaznosti na účinnost novely autorského zákona (č. 121/2000 Sb.) dojde k výraznému rozšíření nabídky služeb knihoven v digitálním prostření o zpřístupnění děl nedostupných na trhu.
3. Postupně se díky zapojení do plnění národních strategických materiálů (Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015-2020, Koncepce podpory mládeže na období 2014-2020, Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013-2017 ad.) bude zvyšovat počet knihoven s rozšířenou nabídkou služeb na podporu celoživotního učení, čtenářské, informační a digitální gramotnosti dětí i dospělých a služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením.
4. Stabilním financováním regionálních funkcí knihoven bude dosaženo vyrovnanějších výsledků knihoven v rámci ČR při naplňování standardu regionálních funkcí, a tím i lepší dostupnosti veřejných knihovnických a informačních služeb i pro občany žijící v malých obcích.
5. Zvýšením objemu a kvality doplňování knihovních fondů se zvláštním důrazem na dostupnost informačních zdrojů v digitální podobě budou mít občané k dispozici širší nabídku zdrojů pro vzdělávání i volný čas.
6. Vznik mezioborového metodického centra konzervace novodobých dokumentů včetně centrálního pracoviště pro odkyselení knihovních fondů povede k odbornější péči o novodobé fondy v systému knihoven, a tím i jejich efektivnějšímu využívání.
7. Vznik metodického centra na podporu výstavby a rekonstrukce knihoven bude mít pozitivní vliv na přípravu a realizaci staveb knihoven se zřetelem na specifika prostor pro poskytování VKIS.
8. Díky dotačním programům MK budou knihovny vybaveny moderními informačními technologiemi přitažlivými pro mladou generaci uživatelů.
9. Zlepšení prezentace knihoven a jejich služeb v médiích bude mít pozitivní dopad na vnímání knihovny veřejností jako bezpečného prostoru pro trávení volného času i další vzdělávání.
10. Koordinace a zlepšení informovanosti o výzkumných projektech knihoven v rámci odborné komunity přispěje k širší aplikaci jejich výstupů v praxi, a tím k rozvoji a inovaci knihovnických a informačních služeb celého systému knihoven.

Kromě hlavního materiálu zahrnuje Koncepce přílohu "Implementace Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2017-2020", která obsahuje podrobný výčet opatření, podopatření a úkolů, které by měly být postupně realizovány. U jednotlivých opatření je uvedena institucionální odpovědnost za realizaci a též úroveň financování, které je předpokladem plnění jednotlivých aktivit v maximální kvalitě i kvantitě. Skutečná míra financování se však bude reálně odvíjet od možností veřejných rozpočtů v daném období.

Poslední přílohu materiálu tvoří "Plnění opatření Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2011-2015". Zde je uveden přehled statistických údajů o financování, činnosti a službách různých typů knihoven v letech 2011 až 2015. Druhá část je věnována podrobnému hodnocení21 priorit minulé Koncepce z lete 2011 - 2015.

Všechny materiály související s Koncepcí najdete na webu Ústřední knihovnické rady ČR: http://ukr.knihovna.cz/

Z úvodu Koncepce citujeme:

Postavení knihoven v informační společnosti

Knihovny provázejí civilizace v jejich historických proměnách. Knihovny v 21. století působí ve světě informační hojnosti, v době, kdy skončil jejich monopol na informace. Přesto neubývá jejich uživatelů a podstata jejich tradiční činnosti v modu knihovna-půjčovna získává novou kvalitu, jakkoli i tradiční služby založené na zprostředkování dokumentů zaznamenaly dramatický vývoj. Proto knihovny nabízí každému, kdo projeví zájem, orientaci ve světě příležitostí i nejistot, a to bez ohledu na formu, kterou jsou znalosti prezentovány a uchovávány.

Kvalita života v komunitě je často podmíněna schopností pracovat se změnami životních podmínek. Právě knihovny jsou pro hledání cest a řešení ideálním prostředím pro jednotlivce i pro skupiny. Zachovaly si vysoký stupeň společenské důvěry jako bezpečné, nediskriminační prostředí, kde je možné nalézt informace, znalosti, orientaci a zažít setkávání, sdílení i relaxaci. Knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby (dále "VKIS") jsou ve smyslu knihovního zákona vnímány jako veřejné a tvoří systém knihoven. V předkládané Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2017-2020 se nerozlišují jednotlivé typy knihoven s tím, že popisované principy a programové priority jsou společné většině z nich. Nevylučuje to ovšem možnost následné přípravy dílčích strategií pro určitý typ knihoven kvůli bližší specifikaci jejich specifických služeb v určitém časovém horizontu.

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017-2020 (dále "Koncepce") pracuje s vyhodnocením silných i slabých stránek činnosti knihoven, pojmenovává rizika ohrožující systém knihoven při nedostatečné reflexi proměňující se společenské objednávky a aktivně využívá potenciálu příležitostí, které před knihovnami stojí.

Dnes již je samozřejmé pojetí knihovny jako místa práce s tištěnými i elektronickými dokumenty a zdroji za využití špičkových technologií. Právě toto spojení principů je jedním ze základních nástrojů udržitelného rozvoje knihoven. Příprava národní digitální platformy a tvorba dílčích produktů usnadňujících poskytování služeb a také snaha o legislativní zakotvení celého procesu získávání, uchovávání a zpřístupňování digitálních dokumentů ve vysokém standardu a dlouhodobé kvalitě jsou nutnou podmínkou synergického spojení tradiční podoby knihoven a chytrého využití technologií.

Rozvoj a rozšíření chápání základních funkcí knihoven je dnes činí otevřenými vzdělávacími, kulturními, komunitními a kreativními centry v každém prostředí, kde působí. Pro takové pojetí knihoven je třeba překonat hrozbu rizik spočívajících v nevyrovnané úrovni podpory knihoven jak v různých rezortech, tak na úrovni jednotlivých stupňů veřejné správy nebo regionů. Důvodem nedostatečné podpory může být to, že se doposud nepodařilo dostatečně ukotvit v obecném povědomí skutečnost, že knihovna veřejné prostředky nejen spotřebovává, ale zároveň produkuje počitatelné společenské blaho, násobně převyšující prostředky vložené. Je reálnou součástí komunitní infrastruktury, tedy občanského vybavení naprosté většiny měst a obcí či zázemí odborných komunit.

Neměnným zadáním pro knihovny zůstává práce s dokumenty a informačními zdroji v tištěné i elektronické podobě. Toto jádro stále široce využívaných služeb knihoven je nutné dlouhodobě budovat, spravovat, zpřístupňovat a uchovávat na národní i lokální úrovni ve všech formách, které jsou efektivní. V této oblasti Koncepce velmi přesně pojmenovává, co je k naplnění tohoto cíle potřeba; klíčovými slovy zde jsou: efektivita, spolupráce, spolehlivost a přístupnost.

Prostor knihoven, jejich funkční modely a zařízení jsou zásadní součástí předpokladů pro poskytování kvalitních služeb. Důležitá je rovněž aktivní spolupráce knihoven s MK ČR a dalšími rezorty, které mohou otevřením dotačních programů i pro knihovny významně ovlivnit kvalitu nabídky jejich služeb. Spolehlivé řešení vybavení technologiemi a jejich obnova v knihovnách je stejně významná jako vybudování a činnost metodických center, která sjednocují postupy a nastavují standardy na celostátní úrovni.

Knihovny v 21. století zajišťují kontinuitu zpřístupňování dokumentů a informací, vzdělávání, četby a čtenářství, setkávání lidí a myšlenek. Zároveň však nabízejí nové formy služeb, které ne vždy jsou veřejnosti dostatečně známé, které si lidé doposud s knihovnami nespojují. Proto je v dalším období nezbytné sledovat dva neoddělitelné principy: efektivitu činnosti knihoven a marketing jejich služeb. Představa o tom, že všechny knihovny jsou stejně kvalitní a že o knihovnách každý ví, a proto je není nutné prezentovat, je dávno překonaná. Sledování trhu volného času, rozvoj celoživotního vzdělávání prostřednictvím knihoven, počítání návratnosti veřejných prostředků investovaných do knihoven jsou formy práce nutně podporované tvorbou celostátních metodik.

Profese knihovníka není definována v knihovním zákoně, je však ukotvena v Národní soustavě povolání a v Národní soustavě kvalifikací. Kvalitní profesní příprava na oborových školách doplněná systémem celoživotního profesního vzdělávání spojená s adekvátním systémem odměňování je nezbytností pro udržení schopnosti knihovníků dostát nárokům profese a obstát ve službách veřejnosti.

"Knihovny byly, jsou a budou" je jeden z často tradovaných mýtů. Se samozřejmostí vnímaná existence knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby by byla významně ohrožena, pokud by pro knihovny neexistovala společenská objednávka a zároveň podpora a pokud by zároveň ony samy nedokázaly vnímat aktuální zadání a nabízet perspektivní řešení společenských potřeb. Prioritní oblasti předkládané Koncepce dokazují, že knihovny společenskou objednávku vnímají a jsou připravené ji plnit. Knihovny, uživatelé a politici společně tvoří vize a využívají příležitostí, které jim tyto nové vize nabízejí.

Vize pro rok 2020

Společně tvoříme knihovny jako nabídku služeb a informačních zdrojů a otevřeného prostoru pro vzdělávání, kulturu a osobní rozvoj.

Společně

Knihovny nejsou izolovanými institucemi, naopak: tvoří spolupracující síť, kterou reprezentuje každý knihovník obsluhující svého čtenáře. Neopírají se však jen o spolupráci mezi sebou; hledají synergii s dalšími subjekty veřejného života: s kulturními, vzdělávacími i jinými institucemi, občanskými aktivitami i veřejnou správou. Rovněž své uživatele vnímají nejen jako zákazníky, ale také jako partnery a spolutvůrce knihovny. V neposlední řadě pak naslouchají i těm, kteří sami knihovnu nepoužívají, ale jako daňoví poplatníci její provoz hradí. Jen tak si mohou udržet svoje postavení nepostradatelné instituce, vůči které lidé cítí občanskou zodpovědnost.

Zdroje

Knihovny poskytují přístup ke kulturnímu dědictví, vzdělání i zábavě prostřednictvím široké škály dokumentů zachycujících písmo, obraz, zvuk. Patří sem nejen dokumenty tradiční, tedy uložené na fyzických nosičích, ale čím dál větší význam mají dokumenty přístupné prostřednictvím digitálních sítí. Ke všem těmto zdrojům poskytují kvalifikovaný přístup, jsou tedy připraveny komukoliv pomoci s vyhledáním vhodného informačního pramene.

Prostor

Knihovny jsou sdíleným veřejným prostorem pro všechny bez rozdílu a bez ohledu na jazyk, náboženství nebo handicap. Prostorem, který musí být otevřený a zároveň bezpečný, odpovídá potřebám a požadavkům uživatelů a zároveň je ekonomicky efektivní. Knihovny jsou snadno dostupné nejen ve fyzickém prostoru (město, ves, kampus), ale i v prostoru virtuálním (responzivní web, sociální sítě, aplikace.).

Rozvoj

Knihovny ztělesňují minulost, uchovávají hodnoty, čerpají z tradic; přitom nabízejí zážitky z objevování nového, inspiraci a podporu pro tvorbu, práci, studium. Jsou každému svému uživateli spojencem v cestě osobního rozvoje. Nerozhodují za něj, ale nabízejí příležitosti, souvislosti, nové pohledy. Hájí svobodu projevu, podporují každého, aby si vytvořil vlastní poučený názor. Přispívají k soudržnosti a rozvoji komunit. Uchovávají paměť minulosti pro dnešek, stejně jako paměť dneška pro budoucnost.

Vít Richter