SKIP v akci

Studijní cesta SKIP: vybrané knihovny v Nizozemí a jedna v Německu navíc

Tento článek je výstupem studijní cesty, kterou jsem spolu s ostatními nadšenými kolegy absolvovala v říjnu jako členka Svazu knihovníků a informačních pracovníků. Mezi zvolenými knihovnami byla pouze jediná univerzitního typu, všechny ostatní byly vybrány z široké nabídky veřejných knihoven území celého Nizozemí. Bonusem nám byla jedna knihovna v Německu, konkrétně v Hamm, kterou jsme v rámci našeho putování navštívili jako první, proto si dovolím i příspěvek začít touto.

V Stadtbücherei Hamm nás přátelsky a mile přivítal a po celou dobu se nám věnoval přímo její pan ředitel, Dr. Volker Pirsich.

Knihovna obdržela v roce 2005 ocenění jako "Knihovna roku 2005". Budova má 10.000 m2 plochy, rozkládá se v 6 patrech, z nichž 4 patra jsou určena veřejnosti.

Tato budova neslouží pouze jako knihovna s klasickými knihovnicko-informačními službami. V budově knihovny se nachází i Institut pro vzdělávání učitelů. Nachází se zde i 3 místnosti s bezplatným nájmem, které slouží jako kanceláře.

Provozní doba knihovny je v pracovní dny od 10.00 do 19.00, zkrácená doba je v sobotu do 14.00. V neděli se v knihovnách v Německu, kvůli platnému zákoníku práce, pracovat nesmí.

Stejně jako samotný pan ředitel velmi činorodé jsou aktivity knihovny. Vzhledem k tomu, že město obývá celkem 30% národnostních menšin, nejvíce z nich je Bulharů a Rumunů, knihovna se jim snaží přiblížit své služby např. i donáškovou službou knih domů. Knihovna ve svých prostorách často hostí uprchlíky z Iránu, Iráku a Afghánistánu, čemuž přizpůsobuje i svůj fond - najdete zde knižní publikace v různých jazycích, stejně jako učebnice angličtiny s mutací v různých národních jazycích.

Využívají celkem 300 dobrovolníků, zejména pro pořádání různých akcí, ale také v pomoci s fundraising. Ze zaměstnanců je 10 vysokoškolských knihovníků a 20 trénovaných knihovnických asistentů. V knihovně využívají kromě selfchecků také automatickou třídičku vráceného fondu (viz foto).

Knihovny v Nizozemí

Knihovní legislativa v Nizozemí je jiná než český knihovnický zákon, který mimo jiné šíří ideu poskytovat veřejné knihovnické a informační služby všem bez rozdílu a bezúplatně. V Nizozemí je stanoven knihovnám registrační poplatek (45 eur ročně), mimo to veškeré služby - včetně výpůjček a přístupu k internetu, jsou placené. Registrace je bezplatná pro děti a mládež do 18 let věku. Interiéry nizozemských knihoven ve Vás vzbudí dojem, že se nacházíte v knihkupectví. Je to dáno jiným způsobem uspořádání, respektive stavěním fondu. Knihy jsou vystaveny čelně obálkou, nikoli hřbetem knihy. Řazení naučné literatury používají vlastní, nevyužívají ani MDT, ani dalšího unifikovaného třídění. Často vřazují v rámci jednoho tématu dohromady beletrii s naučnou literaturou.

Mezi námi navštívené knihovny patřily: Bibliotheek Rozet v Arnhem, Bibliotheek Nieuwegein - De Tweede Verdieping, Openbare bibliotheek Amsterdam, De Centrale OBA, Amersfoort Public Library a Universiteits bibliotheek van de Technische Universiteit Delft (viz. též foto na str. 26 - 27).

V každé z navštívených knihoven se našlo něco inspirativního, např. v knihovně Rosetto byl nádherný a citlivě pojatý interier knihovny - spojení masivního dřeva a kvalitního různorodého posezení s nízkými regály, které ve Vás zanechají pocit volně dýchajícího a svěžího prostoru.

V knihovně Amersfoort to byl například automatizovaný regál, kde stačí knihu vřadit do police regálu a ona se sama ze systému odečte. O tom Vás informuje LCD panel na boku regálu. Při zjištění případné následné rezervace knihy ji prý čtenáři sami přenesou knihovníkovi k dalšímu postoupení a vyřízení.

Technická univerzitní knihovna v Delft (známá architektka budovy Francine Houben) je pro změnu důkazem toho, jak profilace - stanovení si jakýchsi "vzorů" vlastních čtenářů může napomoci k proměně knihovny tak, aby se zdvojnásobila její návštěvnost. Celá knihovna se tak na základě provedené analýzy stala naplno prostorem pro inovaci, zatraktivnila své služby - včetně známého "prostoru jako obývák", kavárny či individuálních studoven, které slouží mimo jiné jako konzultační místa pro doučování v různých předmětech ve stanovenou dobu.

Celkově můžeme říci, že knihovny v Nizozemí se snaží pomoci rozvíjet u svých občanů jejich sebevzdělávání a osobní rozvoj. Vláda podporuje také vzdělávání starých osamělých občanů či šíření informací v oblasti prevence zdraví a zdravého životního stylu u široké veřejnosti.

Knihovny jsou samozřejmě stále v první řadě místem pro poskytování informací. Knihovny umožňují svými aktivitami občanům ve městě diskusi napříč různými národnostmi (jen například v Amsterdamu žije 178 národností). Také se snaží přesvědčit zejména děti, že čtení je zábava. Velký důraz je kladen na čtenářskou gramotnost, která prý v Nizozemí začala v posledních letech rapidně klesat. Vláda poskytuje finance na projekty pro podporu čtení s dětmi.

Adéla Dilhofová

Fotoreportáž ze studijní cesty SKIP do Nizozemí (Kateřina Šebková, Adéla Dilhofová a Roman Giebisch)