Informační servis

Česká knihovnická periodika v současnosti

I. Něco málo z minulosti českých knihovnických periodik

První český knihovnický časopis vyšel 1. října 1900 zásluhou Zdeňka Václava Tobolky, který byl jeho redaktorem a současně vydavatelem. Tento první samostatný český knihovnický časopis dostal název České knihovnictví s podtitulem "časopis věnovaný potřebám českých knihovníků". Byl to dvaatřicetistránkový měsíčník. Vzhledem k tomu, že byl financován pouze z vlastních prostředků Z. V. Tobolky, bylo zapotřebí získat dostatečný počet odběratelů. To se ovšem nepodařilo a časopis po vydání prvních sedmi čísel přestal vycházet.

V první polovině 20. století vycházely pouze knihovnické časopisy zaměřené na každodenní rutinu a problémy knihoven. Od padesátých let začaly také vycházet tituly, které se zaměřovaly na nový obor informační vědy (informatiky). Příspěvky se věnovaly problematice spojené s tímto oborem a vývojem informačních technologií. 

Knihovnická periodika ze začátku minulého století byla určena výhradně knihovníkům. Ti se zde měli dozvědět, jak vzdělávat lid v českých zemích. Časopis Česká osvěta s podtitulem "lidovýchovný obzor" byl vydáván za podpory Ministerstva školství a národní osvěty a výchovné sekce Hlavního štábu československého vojska. Zájem o knihovny byl tehdy nevelký. Až do poloviny 20. století vycházelo malé množství knihovnických časopisů, a to hlavně kvůli drahému papíru a malému množství přibývajících čtenářů knihoven.  Příspěvky v nich uveřejněné byly obsáhlé. Zveřejňovaly se například výroční zprávy, statistiky, návody, jak přilákat čtenáře do knihoven apod. Již v této době se v knihovnických periodikách objevovaly reklamy, a to na zadních stranách (reklamní rubrika někdy čítala i přes deset stran). Byly na rozdíl od článků tištěny na barevném papíře.

Končící dvacátá léta se začínala projevovat tím, že se osvětová práce měnila v budovatelskou tematiku.  V časopise Československých knihovníků se již v roce 1931 uvádí, že "v knihovnách je třeba mít jen knihy, které pomáhají pracovat ke společnému cíli." Knihovnická periodika měla podporovat snahy knihoven o vzdělávání lidu, poučit o tom, jak se stavět k novým zákonům týkajícím se knihovnictví apod. V těchto periodikách se objevuje více obrázků, fotografií, grafů, tabulek aj. Obálky jsou velmi jednoduché a obsahují jen název, podnázev, rok vydání a číslování. Po roce 1945 se do časopisů začaly dostávat i ohlasy čtenářů. K tomu je vybízely samotné redakce. Knihovníci si tak začínali předávat zkušenosti. Nejvíce z obsahu zabíraly seznamy knih a příspěvky pojednávající o veřejných i specializovaných knihovnách (např. vězeňských).

Časopisy, které se zabývaly problematikou informační vědy, začaly vycházet v druhé polovině 20. století. Měly zajímavější obálku a lepší grafické zpracování. Cílem informační činnosti a práce informačních středisek, ke kterým měly tyto časopisy přispívat, bylo zvyšování efektivity ve vědecké, technické a výrobní činnosti. K náplni práce informačních středisek patřila mimo jiné činnost knihovnická, dokumentační, studijní, rozborová, publikační a vědeckotechnická propaganda. Časopisy se tak zabývaly tématy: mezinárodní desetinné třídění, technické normy, třídění informací, využití děrných štítků apod.

V devadesátých letech se periodika stávají barevnějšími, čtenářsky přitažlivějšími. Hlavními tématy jsou automatizace, příspěvky o zahraničních knihovnách, internet, databáze, více je zastoupena problematika informační vědy. Začínají se objevovat první elektronické časopisy.

II. Vydavatelé oborových časopisů

Většina velkých knihoven u nás (např. Národní knihovna ČR, Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, krajské knihovny, Knihovna AV ČR atd.) vydávají svůj časopis nebo se na vydávání nějakého periodika podílejí. Dále vydávají či mají svůj podíl na vydání i oborové školy, například Kabinet informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně nebo obecně prospěšné společnost jako je Ikaros, o. s. či profesní organizace Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP).

III. Druhy knihovnických periodik

Oborová periodika můžeme rozdělit z několika hledisek: zda mají celostátní či regionální působnosti, v jaké formě vycházejí (elektronicky, v tištěné podobě, obojí), jak často vycházejí, zda jsou recenzovaná či nikoliv, jaká je jejich tematická různorodost apod.

Překvapivě nejvíce periodik vychází čtvrtletně, nejmenší část měsíčně. V posledních letech hlavně z ekonomických důvodů část knihovnických periodik musela svoji periodicitu omezit.

Jsou zde čistě oborová periodika, která se věnují pouze tematice knihovnictví a informační vědy (Knihovna-knihovnická revue, ProInflow, Bulletin SKIP). Naopak některé knihovny vydávají svoje časopisy ve spolupráci s jinými kulturními institucemi, jako jsou například muzea či archivy. Periodika pak mají spíše regionální působnost a jejich tematika je také multikulturní. Knihovnictví je zde pouze jedním z témat.

Nejvíce periodik vychází v tištěné i elektronické verzi, část pouze v elektronické verzi. Některá knihovnická periodika byla nucena z ekonomických důvodů přestat vydávat tištěnou formu svého časopisu a uchýlit se pouze k elektronickému publikování. Další přistoupila na kompromis a časopis vydává nejprve v tištěné formě a po určité době jej převede na formu elektronickou (např. Knihovna-knihovnická revue). Elektronická forma je pak přístupná bezplatně všem. Další periodika (např. Čtenář) vychází v tištěné podobě, ale elektronická verze je přístupná pouze předplatitelům a jiní uživatelé se k aktuálnímu číslu volně nedostanou.

Recenzovaná knihovnická periodika jsou u nás v současné době dvě - ProInflow a Knihovna-knihovnická revue, přičemž ProInflow má nepravidelnou periodicitu, Knihovna-knihovnická revue vychází pravidelně (2xročně).

IV. Jak se o nás dozvíte (kde nás najdete)

Ucelený seznam oborových periodik najdete například zde: http://ipk.nkp.cz/oborove-baze-dat/06_Knihovnicka_a.htm. Tento seznam se dvakrát ročně aktualizuje. Jsou zde uvedena oborová periodika české a slovenské provenience. Protože většina periodik vychází elektronicky, musejí je čtenáři hledat a to mnohdy není jednoduché. Časopisy někdy mají svoji vlastní webovou stránku, jindy se skrývají pod hlavičkou instituce, která je vydává. Dost často k časopisům vede cesta přes oborovou bránu Knihovnictví a informační věda (KIV) či přes databázi KKL, pro niž jsou tato periodika excerpována.  Všeobecně o sobě dáváme málo vědět, málo se prezentujeme apod. Také jen málokterý z oborových časopisů má vypracovaný etický kodex pro autory.

V. O čem vlastně píšeme?

Ve spolupráci s mým kolegou Mgr. Kindlem jsme vypracovali tabulky a grafy založené na obsahové analýze konspektu www.konspekt.nkp.cz, který je používán při excerpci českých knihovnických periodik do databáze KKL (Knihovny knihovnické literatury). Některá periodika, čistě oborová, jsou excerpována celá. Jiná, kde knihovnictví a informační věda je pouze jedním z mnoho témat, jsou excerpována pouze z hlediska oborových článků. Z tabulek a grafů vyplývá, které konspekty, tzn. jaká témata nejvíce "dominovala" v posledních letech, tj. v období 2009-2014 v našich oborových periodicích.

Na konferenci Inforum 2014 jsem prezentovala tuto analýzu do roku 2013. Pro potřeby tohoto příspěvku jsem doplnila i loňský rok.

Graf č. 1 - Ostatní témata

Graf č. 2 - Knihovnická témata

Použité zdroje:

BORNOVÁ, Zuzana. OKOO - Občasník knihoven okresu Opava. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 3 [cit. 2015-02-16]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/okoo-obcasnik-knihoven-okresu-opava>. ISSN 1804-4255.

Salátová, Renáta. Mají česká knihovnická periodika budoucnost?. INFORUM 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích [online], 2014, 20 [cit. 2015-02-16]. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/salatova-renata.pdf.

ŠROMOVÁ, Gabriela. Přehled a analýza českých periodik týkajících se knihovnictví a informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2007. 66 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Monika Kratochvílová

Renáta Salátová