Co nového ve SKIP

Informovat sami o sobě, to si dlužíme

S Ivanou Troupovou, předsedkyní jihočeského SKIPu, hovoří za redakci Bulletinu SKIP Eva Měřínská.

Aktivní jihočeskou buňku SKIPu vede energická Ivana Troupová z městské knihovny Český Krumlov. V knihovnictví pracuje od roku 1986, nejprve působila ve střediskové knihovně v Křemži, kde měla mimo jiné na starosti metodické řízení pěti knihoven. Po roce 2000 přešla do Městské knihovny v Českém Krumlově. Sedm let pracovala v oddělení katalogizace a od roku 2008 pracuje v Oddělení regionálních služeb jako metodička a má na starosti knihovny v celém regionu (10 profesionálních knihoven, 30 obecních knihoven a 8 poboček). Členkou SKIPu je od roku 1990, od roku 2010 je předsedkyní regionálního výboru SKIP v Jihočeském kraji.

Region Jižní Čechy se v Bulletinu SKIP pravidelně představuje, přesto, můžete jej stručně charakterizovat, co Vy vnímáte jako to podstatné?

Jihočeská regionální organizace měla ke konci loňského roku 94 individuálních členů a 98 institucí. Regionální výbor se skládá z knihovnic, které zastupují jednotlivé oblasti (bývalé okresy), 1 členka zastupuje okres Pelhřimov, který spadá do Kraje Vysočina (ale jsou členy našeho SKIP, již z bývalého členění krajů) a 1 členka zastupuje vysokoškolské knihovny. Informace z jednání výboru se tak dostávají k členům z celé naší oblasti. Máme své webové stránky, které pravidelně aktualizujeme, a svoji mailovou konferenci, kam posíláme zprávy o pořádání našich akcí. Především si myslím, že záleží na aktivitě výboru - jeho členek a schopnosti přilákat k naší činnosti další nové členy. Jádro jihočeské organizace je aktivní, připravuje a zúčastňuje se většiny akcí, vyměňujeme si zkušenosti a spolupracujeme. Známe se osobně mnoho let (můžu říct i desetiletí), známe se jak po stránce osobní, tak i pracovní a navzájem si pomáháme. Máme výborné vztahy. Dokonce se scházíme i soukromě - dvakrát jsme vyjely společně na víkend do Maďarska do lázní. Ne vždy je vše jednoduché a práce pro SKIP vyžaduje hodně času, kterého není vždy nazbyt.

Každý rok pořádáme pravidelně několik akcí např. zájezd - navštívíme některou z knihoven v naší republice (Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Louny.) a současně navštívíme vybranou pamětihodnost v okolí, vystoupíme na blízkou horu nebo se projdeme po turistické trase. Nejčastěji uskutečňujeme zájezd na dva dny (pátek a sobota), vloni jsme poprvé zájezd uspořádali až do neděle a byl velmi úspěšný. Je více času na poznávání krás naší vlasti, na návrat a odjezd kolegyň domů. Na podzim pořádáme Malé podzimní setkání. Tato akce je zaměřena na poznávání Jižních Čech, obcí, měst a knihoven, které jsou členy naší organizace. Vždy navštívíme knihovnu, seznámíme se s její činností, podíváme se po okolí; součástí jsou přednášky o historii i současnosti místa. Na naše akce zveme i zástupce samosprávy. Pravidelně udělujeme naši jihočeskou cenu Librosaurus právě příznivcům knihovny, spolupracovníkům, podporovatelům, dobrovolníkům - většinou zástupcům obce (města). Zmíním i seminář, který je připravován spolu s jihočeským Spolkem pro obnovu venkova a jihočeským SKIPem, koná se vždy v létě v různých obcích, na různá témata. Zde se právě setkávají zástupci samosprávy s knihovnicemi a vyměňují si zde zkušenosti k danému tématu. Starostové a starostky zde mají i svůj program a knihovnice v té době navštíví knihovnu.

Jak vznikl nápad literární Šumavy? Prozradíte, čím to je, že je akce tak populární?

Nápad se zrodil v hlavách bývalé předsedkyně našeho regionu Daniely Wimmerové a předsedkyně západočeského regionu paní Pavly Suché. Letos se uskuteční již 20. ročník. Principem celé akce je, že příprava a organizace je jeden rok v západních Čechách (Plzeňský kraj) a druhý rok v Jižních Čechách. V roce 2015 bude setkání v Sušici - organizuje je tedy plzeňský region. Loni jsem měli setkání ve Volarech a bylo velmi příjemné. Součástí setkání je vždy návštěva knihovny, přednášky, besedy, poznávání místa, výměna zkušeností, setkání po roce s kolegy... Vždy se na tuto akci těšíme, že se opět setkáme s kolegyněmi, které jsme rok neviděli a zase si popovídáme o práci, ale i o jiných tématech. Vracíme se plny nových nápadů, námětů, elánu do další práce a společně plánujeme další setkání.

V Jihočeském kraji funguje velmi dobře také Klubko nebo klub vesnických knihoven. V čem vidíte největší přínos pro region u těchto aktivit?

Činnost jihočeského Klubka, které má na starosti Václava Vyhnalová, je velmi pestrá. Dvakrát ročně je setkání Klubka v některé knihovně, kde je připraven vzdělávací program. Aktivně se také zúčastňujeme celostátních akcí. O činnosti Klubka jsou informace na našem webu. Za jeho úspěšností je především aktivita a zapálení pro věc, tímto děkuji Vendulce, která mimo svojí vlastní práci (vedoucí knihovny v Plané nad Lužnicí) se ještě věnuje organizaci a přípravě setkání a vůbec veškeré činnosti Klubka. Tato práce je velmi důležitá, protože se tady knihovnice i z malých knihoven dozvídají o akcích SKIPu a seznamují se i s různými novými formami práce s dětmi a mládeží, což jak víme, je důležité při získávání nových čtenářů.

Klub vesnických knihoven v regionu nemáme. Jistě máte na mysli aktivitu Daniely Wimmerové, která se věnuje hlavně vesnickým (malým obecním) knihovnám, patřícím pod sekci veřejných knihoven SKIPu. Tato sekce připravuje velmi populární seminář - Co vesnické knihovny umějí a mohou. Jihočeský SKIP se na tomto podílí, jen účastí svých členů.

Ale je pravda, že myšlenkou setkávání seniorů z jihočeských knihoven se zabýváme, připravujeme pro ně letos akci a hledáme vhodný termín.

Jaké cíle si klade SKIP v jižních Čechách? Co se mu daří a co méně?

Žádné vznešené cíle si neklademe, chceme nadále připravovat naše tradiční akce, abychom se mohly setkávat s kolegyněmi a vyměňovat si zkušenosti. Což je stále náročnější, protože pracovní vytížení a zastoupení našich členů, kteří se chtějí zúčastnit akcí, je stále těžší. Není výjimkou, že si knihovnice berou na tyto akce dovolenou. Myslím, že ze strany organizací by se tato činnost měla podporovat - jde o další vzdělávání, prakticky zadarmo.

Nadále se musíme snažit získávat nové mladé členy SKIP. Členská základna stárne a musíme si připravit budoucí nástupce, ale i získat jejich pohled na činnost a nové nápady.

Někteří noví členové jsou někdy sami překvapeni, když se zúčastní nějaké akce, co vše se ke své práci nového a podnětného dozvědí.

Jak ve výboru vnímáte členství, resp. nábor nových členů do SKIP?

Jak jsem zmínila v předchozí odpovědi. Členky výboru oslovují nové kolegy a kolegyně. To většinou nemá odezvu - případní adepti se vždy ptají na výhody členství. Nejlepší je aktivní přístup - účast na akcích SKIPu, tak se většinou přihlásí noví individuální členové. Nábor institucionálních členů, to je těžší věc, ještě víc tady platí, co za to. Malé knihovny se stávají členy SKIPu, pokud je knihovna aktivní a je vstřícný i zřizovatel. Máme radost, že se v loňském roce stala členem SKIPu Jihočeská vědecká knihovna České Budějovice, která dosud jako jediná krajská knihovna nebyla členem. Myslím, že knihovny s profesionálními pracovníky by měly být členy vždy, vždyť se pro ně vyjednává legislativa, která se týká knihoven, zařizují se grantové programy, připravuje se řada akcí, vzdělávání. Je to přímo, jak bych řekla, povinnost ke svému oboru - hrdost a sounáležitost. Možná to vypadá trochu staromódně, ale doufám, že nejsem sama a budu v tomto optimistka.

Jak hodnotíte spolupráci a zapojení jihočeských knihoven do témat SKIPu?

Myslím, že naši institucionální členové se aktivně zapojují do celostátních akcí SKIPu, o čemž svědčí i umisťování našich knihoven v různých soutěžích (Biblioweb, Městská knihovna roku, Čtenář roku, Knihovna roku, Noc knihoven, Okna...). Za všemi těmito úspěchy je velký kus práce knihovníků, ale i podpora zřizovatelů. Ne všechny knihovny se zapojují do všech akcí, ale to je jejich svobodné rozhodnutí. Někdy akce připravují a dělají, ale přesto se o nich mimo region nic nedozvíte, protože svou práci berou jako samozřejmost. V tom máme velký dluh - informovat sami o sobě a své práci!

Co byste (nejen) jihočeskému SKIPu popřála? Máte nějaký sen jako předsedkyně?

Do budoucnosti bych nám přála co nejvíce nových aktivních členů, mým snem je totéž, navíc všeobecný zájem o naši profesi a veškeré dění v ní. Chtěla bych ještě touto cestou poděkovat všem členkám výboru za aktivitu, jejich obětavost, ochotu, spolupráci a kolegialitu.

Děkuji za rozhovor.