4


2014

 

Zahraniční styky

Kongres IFLA v Lyonu

Každoroční konference a generální shromáždění (IFLA General Conference and Assembly), se stala důležitou odbornou konferenci, jejíž účastníci řeší zásadní otázky, týkající se vývoje knihovnictví i knihovnické vědy. O významu akce svědčí i počet účastníků - letos to bylo více než 3650 účastníků z 132 zemí. Hostitelem této konference se v týdnu od 16. do 22. srpna 2014 stalo francouzské město Lyon.

Již v neděli, den před oficiálním zahájením kongresu, zasedaly některé z pracovních skupin IFLA, ale také se účastníci scházeli na tzv. caucus - tj. na otevřených neoficiálních schůzkách, které soustřeďovaly účastníky podle společných pracovních zájmů, především z hlediska teritoriálního nebo jazykového. Např. na CaucusFrechspeakingparticipants - schůzce frankofonních účastníků z celého světa jsme se dozvěděli více např. o aktivitách Comitéfrançaisinternationalbibliotheques et documentation (CFIBD), o jejím podílu na organizaci kongresu, překladatelské práci, přípravě programu kongresu atp. Zároveň jsme byli upozorněni na řadu doprovodných akcí, spojených s francouzskými aktivitami na kongresu.

Dalším otevřeným setkáním byla Newcomers Session, tj. schůzka těch účastníků, kteří se kongresu zúčastňují poprvé. Je totiž poměrně složité se orientovat ve struktuře organizace IFLA stejně jako na samotném kongresu. Jen na letošním kongresu se uskutečnilo 227 jednání, ať už se jednalo o velká zasedání pro všechny účastníky, přes uzavřená jednání pracovních skupin a tematická plenární zasedání až po posterovou sekci. Bylo opravdu velmi těžké se v tomto počtu jen zorientovat, natož vše časově naplánovat tak, aby každý stihl alespoň tu část příspěvků, které jej v programu zaujaly. U mne to byla témata e-půjčování, katalogizace podle nových pravidel i práce s dětským čtenářem. Šíři a rozmanitost jednání ukazuje i následující výběr některých programových bloků včetně odkazů na jednotlivé příspěvky:

Řada jednání se týkala konkrétního typu knihoven - ať již to byly knihovny lékařské, parlamentní, školní, zemědělské, náboženské, dětské či knihovny v rozvojových zemích především na africkém kontinentu.

Jedno z celodenních jednání se věnovalo i již zmiňované katalogizaci. Příspěvky se týkaly témat, která jsou blízká i nám, ať už to jsou autority, metadata, FRBR, VIAF, jak obohatit naše katalogizační záznamy dalšími informacemi z webových stránek atp. Zajímavé byly i výsledky studie, jak se zvýšila kvalita autoritních záznamů po přijetí pravidel RDA, stejně jako příspěvek o problému selfpublishingu, tj. vydávání bez nakladatele, které je pro knihovny těžko dostupné a pro národní katalogizační agentury i těžko evidovatelné.

Aktuálním tématem zůstalo i e-vypůjčování Již loni, na kongresu IFLA v Singapuru, byly stanoveny principy e-vypůjčování pro knihovny, letos byl tento materiál podstatně rozšířen a zveřejněn v tzv. Bílé knize e-výpůjčování Popisuje situaci e-výpůjček v knihovnách Ameriky, Evropy či Asie, znovu se vrací k definici e-knihy a e-výpůjčky ve světle různých výkladů, věnuje se nejnovějšímu vývoji ve vydávání a distribucie-knihy i současným výsledkům některých knihoven, které postoupily nejdále v e-vypůjčkách a nezapomíná ani na legislativní stránku celého procesu.

Vedle odborného programu nelze pominout i aktivity, spojené přímo s organizací IFLA. Vedle velmi oficiálních akcí, jako byl zahajovací či závěrečný ceremoniál za účasti významných představitelů města i francouzského státu, to byla jednání prezidentky IFLA paní Sinikka Sipil, (IFLA presidents' session), tak shromáždění členů IFLA (IFLAgeneralassembly), či další jednání, kde např. byly vyhlášeny či diskutovány zásadní materiály Trendy IFLA -  tento materiál, který se již objevil na loňské konferenci IFLA v Singapuru, zůstal předmětem diskusí i velké řady příspěvků na letošní konferenci. Jedná se totiž o zásadní i aktuální dokument, ve kterém bylo definováno pět hlavních trendů, ovlivňující informační prostředí knihoven a knihovny na ně musí reagovat či hledat možnosti řešení. Co tedy knihovny ovlivňuje? O čem by měli knihovníci přemýšlet a diskutovat?

  1. Nové technologie umožní na jedné straně rozšířit okruh lidí, kteří mají přístup k informacím, na druhé straně je budou i určitým způsobem omezovat.  Nové technické prostředky, mobilní aplikace - to vše přispěje k růstu informační gramotnosti lidí. Na druhé straně se bude zvyšovat tzv. digitální propast. Skupiny osob, nejen v méně rozvinutých zemích, se totiž k řadě informací vůbec nedostanou -  ať už z důvodu neznalosti informačních technologií, nebo z důvodu technické či finanční náročnosti.

  2. Online vzdělávání demokratizuje, ale i naruší metody vyučování na celém světě. Online metody vzdělávání mohou rozšířit možnosti celoživotního vzdělávání, které se tak stane rozmanitějším, levnějším i dostupnějším. Stejně tak budou narušeny tradiční modely vzdělávání, výuky na školách, budou uznávány a certifikovány i výsledky neformálního vzdělávání.

  3. Definice ochrany dat a soukromí na internetu bude upravena - i zde je možné si pokládat řadu otázek -  údaje, které nám umožňují nastavit si určité služby na míru, mohou ohrozit naše soukromí. Tzv. digitální stopa, tj. pohyb uživatele v rámci internetu, není zdaleka tak anonymní, jak by se na první pohled mohlo zdát.

  4. Vysoce propojené (virtuální) skupiny a společnosti budou naslouchat novým hlasům a skupinám a umožní jejich širší veřejnou podporu.  Tato hyperkonektivita celé společnosti umožní prezentaci nejrůznějších názorů a hnutí. To bude mít své klady i zápory: mezi klady určitě patří zvýšené požadavky např. na průhledné zpřístupnění informací z veřejné sféry,  stejně jako větší důraz kladený na veřejné služby. Mezi zápory zcela jistě patří nebezpečí extremizmu a jeho globalizace, celková zranitelnost celého informačního prostředí.

  5. Nové technologie ovlivní celosvětovou vzdělanost a dostupnost informací. Co tahle jednoduchá věta znamená?  Představme si již současné možnosti, které člověk má - přístup k informacím přes mobilní zařízení odkudkoliv; strojové překlady zjednodušující dostupnost informací, informační technologie umožňující být déle ekonomicky aktivní bez ohledu na místo našeho působeni ...

Více můžete najít zde: http://trends.ifla.org/

Lyonská deklarace o přístupu k informacím a rozvoji, český překlad, patří k zásadním materiálům IFLA posledních let, vyzývá členské státy Spojených národů, aby přijaly mezinárodní závazek, že zajistí, aby každý člověk měl přístup k informacím a byl schopen porozumět, využít i sdílet informace, které jsou nutné k podpoře udržitelného rozvoje a demokratické společnosti.

Z dalších aktivit IFLA již zmíním pouze dvě - IFLA Market a Vyhlášení cen IFLA (IFLA Awards).

Z cyklu IFLA Market mne zaujal projekt 1001 knihoven, které musíte vidět. Velmi zajímavý projet, do kterého se může zapojit každý, může nominovat svou knihovnu, ať už hlediska architektonického, inovativního programu či aktivit v místní komunitě. Zároveň v rámci tohoto setkání byly předány ceny dánské Agentury pro kulturu a dánské firmy Schmidt hammerlassenarchitects pro nejlepší veřejnou knihovnu, která byla otevřena veřejnosti v posledních dvou letech. Doporučuji se podívat na knihovny např. v Spijkenisse (NL) či Orestadu (Dánsko)

http://www.mimoa.eu/projects/Denmark/Copenhagen/%D8restad%20Library

IFLA Awards

Letošní ceny IFLA znamenaly i velkou českou radost. Jednu z cen, 1. cenu IFLA za marketing, získala Mahenova knihovna v Brně za svůj projekt Knihovna v tramvaji - Tramvají do knihovny.

Vedle konferenčních vystoupení jsou nedílnou součástí odborného programu postery i odborní vystavovatelé. Posterová sekce v letošním roce zahrnovala více než 200 posterů z knihoven celého světa. Byli zde i čeští zástupci s Českou digitální knihovnou, seznam všech posterů.

A vystavovatelů bylo více než 100. Poslední den konference byl vyhrazen návštěvám knihoven, a to ať v samotném Lyonu nebo v blízkém okolí, tak i významných knihoven po celé Francii či nedalekém Švýcarsku

Zuzana Hájková

RSS
    SKIP