Co nového ve SKIP

Rozhovor s Petrou Hornochovou

Petra Hornochová je vedoucí Odborné knihovny J. Hájka na Metropolitní univerzitě a vedoucí Klubu vysokoškolských knihovníků SKIP. Překvapením pro mne byla velikost knihovny - jen 31 tisíc svazků, přičemž fond, 47 studijních míst i celý provoz je soustředěn do jedné velké místnosti. S  P. Hornochovou (H) hovoří za redakci Ladislav Kurka (K).

K: Jak je vůbec velká Metropolitní univerzita?

H: Má celkem 6 tisíc studentů včetně tří mimopražských středisek v Plzni, Liberci a Hradci Králové.

K: Metropolitní univerzita patří k soukromým vysokým školám. Kolik je vůbec v Česku soukromých a veřejných vysokých škol a jak vysoké školné zde studenti platí?

H: V Česku je přes 40 soukromých vysokých a na 30 veřejných a státních vysokých škol.

Metropolitní univerzita Praha určitě patří k těm větším a zavedeným soukromým vysokým školám vzniklých v ČR po listopadu 1989. V současné době zde lze studovat obory jako mezinárodní vztahy a evropská studia, veřejnou správu, průmyslové vlastnictví, mediální studia, humanitní studia, politologii, mezinárodní obchod. a další v bakalářském, magisterském i doktorském programu. Univerzita má navíc statut výzkumné instituce.

Školné na naší univerzitě činí 55 tisíc Kč v prezenční formě a 48 tisíc Kč v kombinované formě za rok. Vím, že komercionalizace vzdělávání budí otazníky a nedůvěru. Na druhou stranu se škola snaží zaměstnávat handicapované a od roku 2003 realizuje program "Škola bez bariér", v rámci kterého umožňuje zdarma studium uchazečům s pohybovým postižením. Integrace, kosmopolitní prostředí tady není prázdným slovem, ale realitou.

K: Klub vysokoškolských knihovníků pracuje od roku 2002. Jeho první vedoucí byla až do své smrti paní Dr. Bícová. Vy jste kolikátá vedoucí tohoto klubu?

H: Celkem třetí, pracuji v té funkci od konce roku 2011. Po paní doktorce Bícové byla předsedkyní Mgr. Jitka Bílková.

K: V činnosti vysokoškolských knihovníků panuje u nás typická česká dvojkolejnost. Jaké jsou vztahy s Asociací knihoven vysokých škol ČR (dále jen AKVŠ) a klubu?

H: Tak já bych to nazvala spíše koexistencí vedle sebe, nevidím na tom extra nic špatného. Záměr klubu je hlavně řešit praktické provozní otázky, sdílet zkušenosti, komunikovat aktuální odborná témata. Vztahy jsou prakticky nijaké - ale nemáte lepší otázku?

K: Mám. Pokusíte se tuto situaci změnit?

H: Máte ale naprostou pravdu, že je potřeba věnovat větší úsilí spolupráci s AKVŠ, která je zastřešující institucí pro vysokoškolské knihovny a řeší obdobná témata a tudíž bychom společně mohli efektivněji využít lidské zdroje a např. i finance na vzdělávací aktivity pro VŠ knihovníky. Pokusím se v tom působit pozitivně a proaktivně.

K: Jak je klub velký?

H: V současnosti máme 83 členů z asi 15 vysokoškolských knihoven a některých jiných typů knihoven.

K: Klub je to početný, ale překvapuje mne, že máte členy jen asi ze šestiny všech českých VŠ knihoven. Jste s tímto stavem spokojena? A má klub nějakou organizační strukturu?

H: Je pravda, že rozšiřování členské základny jsem nevěnovala příliš pozornosti. Jedu v rozjetém vlaku. Setkání klubu jsou vždy přátelská, neformální, i když vždy zaměřená pracovně na nějaké odborné téma. Organizační struktura klubu není nijak pevně stanovená. Výběr témat pro semináře vychází z návrhů členů klubu nebo je dáme dohromady s kolegyněmi, které tvoří "pevné, zdravé" jádro, z nichž určitě znáte Dr. Faitovou z Plzně, a dále paní Hartmanová z VŠE, Jitka Bílková z Pedagogické fakulty Ale na naši standardní činnost dvou seminářů ročně to stačí. V loňském roce jsme pořádali semináře o knihovnách soukromých vysokých škol a přehledový seminář k autorskému právu a ochraně osobních údajů ve vztahu k VŠ knihovnám.

K: Z výroční zprávy klubu za rok 2013 jsem vyčetl zvláštní akci - společné posezení na letní zahrádce. Je také tak zajímavá, jak zajímavě to zní?

H: Jasně, patří k tradici a je to příjemné oživení být v jiném prostředí, ale nenechte se mýlit, probíráme i při vínku knihovnická témata, nedáme si pokoj.

K: Co připravujete na letošní rok?

H: Chtěli bychom uspořádat celkem 2 semináře (jarní a podzimní) zaměřené tentokrát na nové trendy, služby, technologie a další témata, kterými se intenzivně zabývají vysokoškolské knihovny v ČR i zahraničí. Pak bychom se určitě chtěli vrátit k původní tradici, kdy se v menších skupinách debatovalo nad určitým tématem a člověk nemusel trávit čas hledáním a pročítáním, jak se stejný problém řešil jinde, ale stačí zkrátka bez studu otevřít pusu a zeptat se.

K: V loňském roce jsem navštívil s brněnskými studenty univerzitní knihovnu Ekonomické univerzity ve Vídni projektovanou známou architektkou Zaha Hadid. Je to velkolepá stavba v exteriéru i interiéru a mohla by to být zajímavá exkurze Vašeho klubu. Co Vy na to?

H: Je to vhozená rukavice, zjistím zájem a můžeme se pokusit realizovat návštěvu zahraniční VŠ knihovny. Jako zkušeného průvodce po novostavbách knihoven a překladatele v jedné osobě Vás určitě vezmeme s sebou, že souhlasíte?

K: Děkuji za příjemné povídání a Na viděnou ve Vídni