Portály

České knihovnické portály

V letošním roce vybrala redakce Bulletinu SKIP jako celoroční téma Portály a připravuje k tomu celou řadu rozhovorů s odborníky, kteří jsou v této problematice "doma". Pro úvodní rozhovor jsme vybrali rozhovor s PhDr. Bohdanou Stoklasovou, kterou zná knihovnická veřejnost nejen díky jejímu dlouholetému působení ve vedení Národní knihovny ČR, ale i z jejího odborného působení v oblasti standardizace a automatizace, katalogizace, retrospektivní konverze katalogů, přípravy stavebního programu pro novostavbu NK ČR, digitalizace a dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů a knihovnických portálů. Po odchodu z Národní knihovny ČR pracuje v soukromé sféře a také jako koordinátor příprav Centrálního portálu knihoven (CPK) známého též jako Knihovny.cz. Otázky připravil ředitel Moravské zemské knihovny Mgr. Tomáš Gec a Bohdaně Stoklasové (BS) je kladl Ladislav Kurka (LK).

LK: Jaké jsou cíle projektu CPK?

BS: Cíle projektu jsou popsány v projektovém záměru CPK, takže zde jen stručně. Jako hlavní cíl je formulováno vytvoření silného centrálního portálu poskytujícího kvalitní a pohotové služby, které umožní klientům získat požadovaný dokument v tradiční tištěné nebo digitální formě anebo získat informaci kdykoli, odkudkoli a kdekoli.

LK: To zní lákavě, ale asi si ještě počkáme. Můžete hlavní cíl poněkud rozklíčovat?

BS: K hlavnímu cíli je přiřazena řada dílčích cílů, z nich uvádím jen stručně:

• Vytvořit podmínky k tomu, aby každá knihovna působila jako rozhraní pro vstup do celého systému knihoven a každý knihovník byl schopen poskytnout komplexní službu

• Vytvořit portál jako základní stavební kámen pro zajištění přístupu do celého systému knihoven

• Vytvořit systém sdílení uživatelských identit

• Zajistit koordinovaný přístup knihoven a jejich prostřednictvím uživatelů k informačním zdrojům nabízeným systémem knihoven.

LK: Samozřejmě každého knihovníka napadne: A kdy už to bude? Jaký je vlastně harmonogram přípravy CPK?

BS: Detailní harmonogram bude teprve zpracován, ale v zásadě zde vystupují tři data: roky 2013, 2015 a 2020. Nejdříve tedy ten nejblížší termín – rok 2013. Budou realizovány dva průzkumy: průzkum uživatelských potřeb a očekávání a průzkum potřeb a očekávání knihoven. Prvý průzkum bude náročnější a provede ho vybraná firma, druhý průzkum provede Knihovnický institut NK ČR. Výsledky obou průzkumů se promítnou do nové verze projektového záměru a budou uveřejněny na informačním portálu projektu. Bude posílen projektový tým, který v rámci komunikace s potenciálními dodavateli získá a vyhodnotí další informace o možném řešení portálu. V roce 2015 by měl existovat základ portálu, budou ho využívat některé knihovny a některé knihovny ho zase budou sledovat s nedůvěrou. Cílovým rokem je rok 2020, kdy by měl být Centrální portál knihoven v plném provozu.

LK: Těmi některými knihovnami myslíte asi především krajské knihovny, že. Ty pracují spíše se zdroji v českém jazyce (s vlastním fondem, Krameriem obsahujícím digitální kopie z vlastních fondů, Anopressem a ANL+). Co centrální portál nabídne jim?

BS: Právě lokálním zdrojům v českém jazyce a lokálním specifikům bude v projektu CPK věnována mimořádná pozornost. Již na úrovni RFI jsme požadovali ukázku práce s lokálními zdroji jako jsou Vámi zmiňovaný Kramerius, ANL+ a další, prozatím na úrovni menších vzorků. Na úrovni RFP již budou vzorky podstatně větší, budou obsahovat i katalogy a další zdroje krajských knihoven. Tak budou mít příležitost k dostatečnému otestování integrace zdrojů, takže získají praktickou zkušenost a představu o tom, co jim portál může nabídnout. CPK vytvoří novou důležitou roli krajských knihoven.

LK: Nechtěl jsem Vám skákat dořeči, ale můžete čtenářům vysvětlit termíny RFI, RFP a ANL+?

BS: RFI (Request for Information) je žádost o informace. Jedná se o první komunikaci s potenciálními dodavateli řešení. RFI jsme realizovali v roce 2012. RFP (Request for Proposal) je žádost o nabídku. Zde jsou již požadovány detailnější informace o nabízeném řešení včetně cenového dohadu. Toto je úkol pro rok 2013. ANL+ byl experimentální zdroj poskytující informace o článcích publikovaných v českých novinách, časopisech a dalších pokračujících zdrojích. Vyhledávání v tomto zdroji bylo v roce 2012 ukončeno, ale projekt přinesl pro realizaci CPK velmi důležité informace o zpracování lokálních zdrojů s využitím centrálních indexů propojených s vyhledávacími systémy.

LK: Pojďme teď k jednotlivým dílčím problémům. Jaký je vztah mezi Jednotnou informační branou a CPK?

BS: V porovnání s JIB bude funkcionalita CPK podstatně širší. JIB stejně jako CPK slouží k integraci různých informačních zdrojů na jednom místě. Systém MetaLib použitý v JIB využívá především paralelní prohledávání jednotlivých zdrojů, využití centrálního indexu ve vazbě na discovery systém je zde v porovnání s CPK omezené. V průběhu let 2014-15 bude docházet k postupné transformaci JIB do CPK a finanční prostředky alokované dosud každoročně na provoz a rozvoj JIB budou od roku 2015 využity jako základ pro provoz a rozvoj CPK.

LK: Jak ovlivní CPK jednotlivé knihovní systémy používané v českých knihovnách od roku 2015 a dále?

BS: Pro zapojení do CPK bude muset většina u nás používaných systémů být otevřenější pro integraci s dalšími systémy než nyní. Bude nutné nejdříve definovat společné rozhraní mezi CPK a jednotlivými systémy a posléze toto rozhraní v rámci těchto systémů implementovat.

LK: Ale vraťme se teď k velkým knihovnám. Krajské knihovny pracují spíše se zdroji v českém jazyce (s vlastním fondem, Krameriem obsahujícím digitální kopie z jejich fondu atd.) – co centrální portál nabídne jim?

BS: Právě lokálním zdrojům v českém jazyce a lokálním specifikům bude v projektu CPK věnována mimořádná pozornost. Již na úrovni RFI jsme požadovali ukázku práce s lokálními zdroji jako jsou Kramerius, ANL+ a další, prozatím na úrovni menších vzorků. Na úrovni RFP již budou vzorky podstatně větší, budou obsahovat i katalogy a další zdroje krajských knihoven. KK budou mít příležitost k dostatečnému otestování integrace zdrojů, takže získají praktickou zkušenost a představu o tom, co jim portál může nabídnout.

LK: A jaký bude přínos CPK pro ty další knihovny?

BS: Realizace projektu zásadním způsobem zvýší kvalitu i kvantitu služeb poskytovaných českými knihovnami. V současné době existuje v ČR více než 6000 knihoven poskytujících veřejné knihovnické služby. Jejich úroveň je ale velmi nevyrovnaná. Kvalitní a komplexní služby nyní nabízejí především knihovny umístěné ve velkých městech, spektrum služeb nabízených malými knihovnami je velmi omezené. Prostřednictvím CPK budou mít i obyvatelé menších obcí možnost "dosáhnout" na řadu služeb nabízených dnes pouze ve vzdálených knihovnách přímo z místa bydliště.

LK: Už jen poslední otázka, která se přímo nabízí. Jedním z dílčích cílů CPK je sdílení identit. Co přinese sdílení identit uživatelům?

BS: Sdílení uživatelských identit uživatelům knihoven nabídne možnost používat jedinou virtuální identitu pro přístup do českých knihoven (zapojených do CPK). Na sdílení identit navazují online platby, které uživatele zbaví nutnosti fyzické návštěvy knihovny kvůli úhradě registračního poplatku a díky tomu bude uživatel moci například začít ihned z domova využívat elektronické služby nebo informační zdroje různých knihoven. Sdílení uživatelských identit je podmínkou pro plnohodnotnou funkci portálu, jako je např. čtenářské konto.

Celý systém ocení nejen uživatelé (stačí jim pouze jednou navštívit místo, kde ověří jejich identitu a do dalších knihoven se mohou registrovat online), ale také knihovníci, protože odpadne nutnost opakovaně opisovat a ověřovat osobní údaje uživatelů. Vše nahradí jediné kliknutí, kterým si knihovna stáhne, samozřejmě s jeho souhlasem, informace o daném uživateli.

LK: Ředitel Gec připravil ještě další otázky a dokonce i mne něco napadá. Ale místa v Bulletinu není zase až tolik, něco si ponecháme napříště. Pro dnešek dík za rozhovor a mnoho úspěchů v přípravě CPK.