4


2012

 

Na literaturu!

Tohle si musíte přečíst!

V podstatě mám velmi rád, pokud mi kdokoliv doporučí knihu ke čtení. Roční produkce českých vydavatelů čítající cca 20 000 nových kousků je mojí noční můrou a Svaz českých knihkupců a nakladatelů mne formou propagace svých knižních novinek míjí. Na škole jsem se vždy těšil na seznam doporučené četby a protože jsem měl mámu v knihovně s povinným výtiskem, tak pro mne nebyl problém získat jakoukoliv knihu jako první a dále ji půjčit spolužákům. Většinou chtěli půjčit jen můj čtenářský deník, aby knihu nemuseli číst, ale po zkušenostech z vysoké školy vím, že lze absolvovat českou VŠ a nikdy nenavštívit žádnou knihovnu, ba některé své spolužáky podezřívám, že nikdy nepřečetli žádnou knihu! A to mám aprobaci - český jazyk a literatura. Jako poctivý čtenář jsem v devadesátých letech na VŠ přečetl všechny dříve zakázané autory a upřímně musím říct, že některé jsem ani poznat nemusel.

Vždy mne těšily hudební, filmové i literární žebříčky popularity, protože v té obrovské záplavě produkce jsem se těžko orientoval. S příchodem ekonomické krize se téměř přestaly vydávat hudební nosiče a filmů je také pomálu, takže si své favority v těchto oblastech dnes naleznu mnohem lépe, ovšem v oblasti knih stále trpím krizí z převýběru! Konzumní společnost vytváří overchoice - převýběr kdy i v těch nejbanálnějších rozhodnutích stojíme před volbou z mnoha možností. Úplné nadšení mi způsobily knihy Dvanáct knih, které změnily svět, 100 knih, které otřásly světem a 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete. Kašlu na recenze, která kritizují subjektivní výběr autorů, anglofonní zaměření či omezení žánrová. Jsem neustále ve fázi, kdy vlastně nevím, co číst. Nespím kvůli pocitu, že mi unikají nejdůležitější literární díla a autoři.

100 nejvýznamnějších knih světové historie byla jedna z knih, která přinesla podobný žebříček sestavený s ohledem na český kontext poprvé. Sestavila ho Hana Primusová a vydalo ho nakladatelství XYZ. "Snažila se o to, aby tahle hra na sto nejvýznamnějších knih světové historie byla zábavná, poutavá a vzrušující, ale také zajímavá, motivující a snad i trochu poučná," tvrdí. Kniha je rozdělena do deseti kategorií. "Číslovka sto, byť je tak pěkně kulatá, je zároveň hodně ošidná. Stovka je prostě příliš mnoho na to, aby knihy v ní uvedené byly mírou svého vlivu na svět srovnatelné, a příliš málo k postihnutí všech těch, jejichž vliv byl sice méně důrazný či rozsáhlý, ale také stál za to," vysvětluje Primusová. I když kniha může někomu připomínat doporučenou školní četbu, mně osobně to vůbec nevadí a první co jsem udělal po jejím otevření, proškrtal jsem si knihy již přečtené. Mnoho zásadních knih tu pochopitelně chybí, ale kdo určí ty "zásadní knihy"?

Mohu jen doporučit další žebříčkovou knihu - 90 klasických knih pro lidi v kalupu. Toto je kniha o vybraných nejslavnějších knihách světa. Také o nejčtenějších, nejnapínavějších, nejnudnějších i nejpodivnějších. V krátkých komiksových stripech vám nabízí štiplavý destilát z knih, které stojí za přečtení, anebo alespoň za prolistování. Souhlasím s vydavatelem: "výtečná pomůcka pro všechny nadšené čtenáře, které mrzí, že nemohou přečíst všechny knihy světa, i pro nečtenáře, kterým je to srdečně fuk a nechtějí se čtením ztrácet čas." Kniha 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete od autora Paula Boxalla patří mezi mé oblíbené, podobně jak 1001 filmů, které musím vidět, než umřu. Idnes.cz spočítalo, že za předpokladu, že průměrná kniha má 300 stran a budete číst pravidelně den co den třicet stránek, za 27 a půl roku budete moci umřít! To mi už bude 90 let...

Roman Giebisch

RSS
    SKIP