BULLETIN
SKIP

SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR

3
2009

Aktuální číslo Archiv Obsah

Knihožrouti

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

RSS

Co nového ve SKIP?

Setkání knihovnických seniorů ČR

Ve dnech 25.-27. srpna se uskutečnilo již páté setkání knihovnických seniorů ČR. Organizace se ujala MěK ve Svitavách pod vedením ředitelky Milady Vackové za podpory VV SKIP a RV SKIP Východočeského kraje.
Viděli jsme opět moderní knihovnu, o níž se mnoho psalo a ještě jistě psát bude. Prohlédli jsme si celý objekt a žasli nad tím, jak se stará textilní továrna přeměnila na moderní stavbu 21. století. Navštívili jsme i knihovnu v Moravské Třebové, která je umístěna v zámku, který má přívlastek "perla české renesance".

Prohlédli jsme si nejrůznější památky a muzea tohoto krásného kraje a zúčastnili se i rockového koncertu v muzejní zahradě.

Součástí setkání byla i odborná část, ve které jsme se zájmem sledovali předsedkyni SKIP Východočeského kraje Věru Škraňkovou, která nás seznámila s nejrůznějšími aktivitami, které pro své členy jejich organizace připravuje.

Přijela mezi nás i Zlata Houšková s velmi zajímavou prezentací holandských knihoven. Vše, co jsme viděli a slyšeli bylo tak neuvěřitelně zajímavé, že to znělo jako knihovnická pohádka z bájných krajů.
Poslední dne jednání mezi nás zavítal i předseda SKIP ČR Vít Richter. Seznámil nás s aktuálními otázkami českého knihovnictví a také jeho vystoupení jsme sledovali s velkým zájmem. Jsem přesvědčená, že všichni přítomní si uvědomovali fakt, že máme ohromné štěstí, že v čele naší organizace stojí osobnosti, na které jsme právem hrdi. Když se o našem předsedovi nedávno hodně mluvilo v souvislosti s jeho šedesátinami, uvědomila jsem si, že volíme "knihu a knihovnu mého srdce", ale kdyby se volil i "předseda mého srdce", rozhodně by to vyhrál. To jsem mu také při našem loučení řekla.

Dalo by se ještě hodně psát o našem setkání, o radost, kterou v ty dny prožíváme jsme si vědomi i toho, kolik starostí a práce má s námi hostující knihovna. Vzpomínám i na první setkání, které organizovala v roce 2004 MěK v Lipníku nad Bečvou a jehož příprava byla mimořádně náročná. Protože jsem s ředitelkou knihovny byla ve stálém spojení, často jsme slyšela "kdybych věděla, co to dá práce, nikdy bych do toho nešla". Ale když viděla tu velkou radost a nadšení účastníků a přijímala jejich díky, vypadala jako nejšťastnější člověk na světě a na všechny starost rázem zapomněla.

Postupně jsme děkovali v Kroměříži, Pelhřimově, vloni ve Vsetíně a nyní moc děkujeme do Svitav. Věřte, milé paní ředitelky, že i Vy budete jednou šťastné, až Vám přijde pozvánka na setkání knihovnických seniorů. Příští rok snad do středních Čech.

Jaroslava Biolková


Obsah

 

SKIP