BULLETIN
SKIP

SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR

4
2007

Aktuální číslo Archiv Obsah

Národní technická knihovna

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

RSS

SMĚR

Automatizace obecních knihoven na Vysočině

V kraji Vysočina začali pracovat se systémem REKS v rámci spolupráce na jeho vývoji již v říjnu roku 2004. Jeho název asociuje spíše jméno domácího zvířete, jde však o speciální software představující další krok v automatizaci knihoven. Spojila jsem se s metodičkou Krajské knihovny Vysočiny paní Irenou Hodžovou, abych se dozvěděla více. Zkratka REKS znamená regionální knihovní systém. Jedná se o automatizovaný knihovní systém, který řeší automatizaci určitého regionu a ne jen jedné konkrétní knihovny. Provoz tohoto systému je zajišťován v regionálním datovém centru - knihovně (v našem případě jsou to pověřené knihovny výkonem regionálních funkcí v kraji Vysočina), která iniciuje implementaci takového systému a umožňuje tak automatizaci dalších knihoven v regionu.

Regionální funkce v kraji Vysočina zajišťují bývalé okresní knihovny: MěK Jihlava, MěK Třebíč, Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou, MěK Pelhřimov a samozřejmě Krajská knihovna Vysočiny, která sídlí v Havlíčkově Brodě.

Co musí taková obecní knihovna mít, aby mohla využívat REKS?

Především by měla mít připojení k internetu, jakékoli PC umožňující chod operačního systému Windows (min. verze Microsoft Windows 98 s Internet Explorerem 4.1 a výše). Ukládat lze fond i obecní knihovny, která zatím nemá připojení k internetu a potřebnou techniku a nemůže tedy zatím reálně využívat jednotlivé moduly REKSu. Pověřená knihovna v takovém případě využívá modul revize a revizi provádí na vlastním notebooku. REKS je produktem firmy LANius a v jeho rámci jsou nabízeny všechny podstatné moduly - katalogizace monografií, evidence periodik, WWW katalog, OAI provider, výpůjční protokol, elektronická MVS, ISHARE - sdílená katalogizace a modul revize (nebo jejich část - dle zájmu knihovny). Hlavní výhodou tohoto systému je, že více knihoven může pracovat v jedné společné databázi s tím, že každá využívá a zobrazuje pouze svoji část záznamů, takže zůstává zachována "relativní" nezávislost a samostatnost těchto knihoven. Knihovny tak vytvoří společnou bázi dokumentů jako základ regionálního souborného katalogu a můžou kooperovat při katalogizaci, neboť se sdílí bibliografické záznamy v rámci systému. Obecní knihovny můžou k datům v regionální databázi přistupovat buď přes webové rozhraní (nabízející základní sadu operací prováděných v malé knihovně) nebo vzdáleně přes terminál k standardnímu rozhraní všech dostupných modulů knihovního systému Clavius REKS.

Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou REKS nevyužívá, knihovna má automatizovaný knihovní systém KpWin SQL a ten nabízí Integrovaný knihovní systém (obdoba Clavia REKSu). Dá se zakoupit plná verze, která není omezena počtem evidovaných dokumentů, a mini verze, která je limitována. Moduly nabízí obdobné jako Clavius REKS.
Už uplynuly tři roky, kdy Krajská knihovna Vysočiny, jako první v ČR neváhala a z iniciativy tehdejšího ředitele Mgr. Tomáše Gece začala postupně automatizovat všechny obecní knihovny v kraji. Dnes se ukazuje, že to byla správná volba. První knihovnou, kde s REKSem začali, byla MK Kyjov. K dnešnímu datu má KK Vysočiny 34 licencí na REKS a plánuje zakoupit dalších 30 z programu VISK3. Kupují jen základní moduly (typu katalogizace, revize a WWW-OPAC), dokoupení výpůjčního modulu je věcí zřizovatelů obecních knihoven. Dříve se nakupovaly licence z prostředků určených na výkon regionálních funkcí. V Obecní knihovně Stříbrné Hory si dokoupili i výpůjční protokol, půjčují přes webové rozhraní KK Vysočiny a jsou spokojeni. Nevýhodou zatím je, že si sami nemůžou zjistit statistické údaje k výpůjčkám. Lepší by byla možnost katalogizovat přes webové rozhraní a půjčovat s využitím standardního výpůjčního modulu přes terminál. Knihy do systému vkládají pověřené knihovny přes webové rozhraní a online katalog uložených místních knihoven okresu je k dispozici na webech pověřených knihoven (jako příklad uvádím webové stránky Krajské knihovny Vysočiny: http://www.kkvysociny.cz/clavius/). Knihovníci i uživatelé si ho pochvalují. Po 30 licencích krajská knihovna dostala 50% slevu na základní balíček modulů (ten po slevě činí pro knihovnu do pěti tisíc svazků cca 4700 Kč). MěK Jihlava má zakoupeno 15 licencí, 14 tzv. plných verzí i s výpůjčním protokolem; část licencí tato knihovna zakoupila z VISKu3 v roce 2006. Čtyři knihovny půjčují přes webové rozhraní, další se teprve chystají.

MěK Třebíč má zakoupených 26 licencí a z VISK3 plánují pořizovat další. Zde využívají jen základní sadu modulů včetně revize, výpůjční modul nevyužívá zatím žádná z knihoven. V MěK Pelhřimov zakoupili 12 licencí - 10 z programu VISK3 a 2 z prostředků na výkon RF. Budou také podávat projekt v rámci VISKu3, aby mohli nakoupit další licence. Výpůjční modul obsahují téměř všechny zde zakoupené licence, zatím ho ale knihovny nevyužívají.

Knihovna Matěje Josefa Sychry má 20 licencí Integrovaného knihovního systému KpWin SQL, v dalším roce chce zakoupit dalších deset licencí, na což si podala grant do VISKu3. Plánují ročně ukládat fond zhruba 10 obecním knihovnám. Všechny licence mají i výpůjční moduly, kterých zatím knihovny nevyužívají.

Profesionální knihovny v kraji a výjimečně některé malé obecní jsou automatizované již dříve a využívají některý z dostupných knihovních systémů. Těmto pověřené knihovny zajišťují běžný servis. Vzhledem k tomu, že program VISK3 od roku 2008 v podstatě nebude umožňovat zakoupení samostatných instalací automatizovaného knihovního systému do neprofesionálních knihoven, je jejich přechod na vybraný regionální knihovní systém pouze otázkou času. Raritou je Obecní knihovna v Dolní Rožínce, kde pan starosta a knihovník v jedné osobě vyvinul funkční vlastní automatizovaný knihovní systém, který využívají už další dvě knihovny v blízkém okolí.

Krajská knihovna Vysočiny se stará přibližně o 575 profesionálních i neprofesionálních veřejných knihoven. K dnešnímu dni zakoupila celkem 107 licencí s tím, že postupně bude v automatizaci obecních knihoven pokračovat. Je to běh na dlouhou trať, který není jednoduchý, vyžaduje to umění vyjednávat se zřizovateli a vysvětlovat jim výhody, které automatizace přináší. Také chuť psát grantové projekty a obecně shánět potřebné finance. Prvotní záměr byl zautomatizovat revize, které jsou v tradiční podobě nesmírně pracné, zdlouhavé a neefektivní. Uložením knih do systému se tato práce v budoucnu zrychlí a zkvalitní a umožní využití kvalifikované práce metodiků tam, kde je jí více potřeba. Velkým přínosem je existence online katalogu v každé knihovně, uživatelé i knihovníci získávají přehled o fondu uložených knihoven, což výrazně ovlivňuje mj. i službu MVS. Využívání výpůjčního modulu přes webové rozhraní se teprve rozjíždí, ale krajská knihovna věří, že úspěšně. Čím více knihoven bude využívat tento automatizovaný systém, tím lepší služby budou obecní knihovny nabízet svým uživatelům.

Libuše Foberová, ÚBK FPF SU v Opavě,

Obsah

 

SKIP