1


2015

 

Informační servis

České děti a e-knihy

Nedávno proběhla elektronickou konferencí "e-knihy" zpráva, že téměř polovina dětí při čtení preferuje elektronické knihy. Jednalo se údajně o výsledek nějakého dotazování. Pokud by taková informace byla pravdivá, měla by charakter poplašné zprávy, protože by znamenala zásadní změnu dětského chování a ve svých důsledcích by byla jasným signálem brzkého zhroucení části knižního trhu, který se zabývá vydáváním a šířením dětských knih, a měla by samozřejmě zásadní dopad na činnost veřejných knihoven.

V roce 2013 organizovala Národní knihovna ČR celostátní průzkum četby dětí ve věku 9 až 14 let, na který v roce 2014 navázal průzkum kategorie dětí 6 až 8 let. Průzkum prováděla profesionální agentura přímým dotazováním dětí v rodinách a u nejmladších dětí vždy za přítomnosti rodičů. Do průzkumu bylo zahrnuto celkem 2032 dětí. Výsledky tohoto průzkumu nám dávají podstatně odlišný obraz vztahu dětí k e-knihám a e-čtení. Jak to tedy opravdu je?

Graf 1

Pokud se podíváme na dvě krajní věkové kategorie, můžeme snadno pozorovat, jak se vztah k e-knihám proměňuje s rostoucím věkem. V kategorii nejmladších (6 až 8 let), kteří teprve vstupují do světa čtení, pouze 3 % dětí odpovídá, že už mají za sebou nějaký pokus se čtením e-knih, naopak 38 % říká, že vůbec netuší, co si má pod tím představit a 59 % dětí hlásí, že to nikdy nezkusily. U starších dětí (13 až 14 let) je situace v některých aspektech přirozeně odlišná - 15 % dětí v tomto věku už má za sebou nějakou zkušenost s četbou e-knih, současně značně poklesl počet těch, které si pod e-knihou nedokážu nic představit (pouze 18 %). 41 % starších dětí říká, že e-knihu zatím nečetly, ale že by to rádi zkusily, vedle toho ale zjišťujeme značně překvapující nárůst u skupiny dětí, které jednoznačně deklarují, že dávají přednost papírovým knihám, tj. z 19 % u nejmenších dětí k 26 % u nejstarších dětí. Děti jsou velmi zvídavé a o e-knihy se zajímají, což dokazuje i odpověď na otázku, co by chtěly, aby knihovna, kterou navštěvují, v budoucnu poskytovala. Přibližně čtvrtina dětí ve všech věkových kategoriích na tuto otázku uvedla, že by knihovna mohla nabízet půjčování čteček elektronických knih.

Dětí ve věku 9 a 14 let, které už měly nějakou zkušenost se čtením e-knih, jsme se ještě zeptali, jaká zařízení pro četbu používají. Nejčastěji děti čtou e-knihy na tabletu (43 %), na počítači (27 %) a elektronická čtečka knih se objevila až na třetím místě, používá ji 22 % dětí.

Graf 2

V průzkumu jsme také zjišťovali, co dělají děti ve volném čase a kolik času věnují denně různým typům mediálních aktivit. Opět můžeme porovnat situaci u nejmladších a nejstarších dětí. S přibývajícím věkem výrazně stoupá využívání internetu (růst z 39 na 74 minut denně), hraní elektronických her (růst ze 42 na 58 minut denně) a používání Facebooku (růst z 37 na 63 minut denně). Velmi dynamický je zájem o poslech hudby (nárůst ze 46 na 85 %) a stoupají i další mediální aktivity. Kupodivu roste i čas věnovaný četbě knih, ale naproti tomu zaznamenáváme pokles zájmu o četbu novin a časopisů. Existují ale také výrazné genderové rozdíly: chlapci se mnohem více než dívky věnují internetu a počítačovým hrám, zatímco dívky výrazně preferují Facebook a poslech hudby, ale také více čtou knihy.

Graf 3

 V průzkumu jsme kladli ještě další otázky, které směřovaly na volný čas dětí. Ze získaných odpovědí je jednoznačně prokazatelné, že s rostoucím věkem roste u dětí celkový objem mediálních aktivit (četnost a čas), vedle toho ale podstatně klesá aktivita "hraní si s kamarády," mírně také ztrácí rozsah přípravy do školy a četba, zatím co četnost návštěv různých zájmových kroužků zůstává nezměněna.

Celkový součet minut věnovaný jednotlivým mediálním aktivitám samozřejmě vyvolává otázku, zda se jedná o objektivní hodnotu. Musíme si ale uvědomit, že prakticky všechny mediální aktivity mají multitaskingový charakter, tj. lze je provádět souběžně nebo s jinými činnostmi, například poslouchat hudbu a hrát hry, dívat se na televizi a současně komunikovat na Facebooku apod. Jedná se o jev, který dlouhodobě narůstá v celé populaci v souvislosti využíváním nových médií, počínaje rozhlasem.

Na závěr lze konstatovat, že průzkum jednoznačně prokázal, že české děti informační technologie znají a velmi intenzivně využívají. Informační technologie v mnoha ohledech ovládly nebo proměňují jejich volný čas. Pokud jde o e-knihy, lze říci, že z pohledu dětí se zatím nejedná o médium, které by je nějak zvlášť přitahovalo.

Vít Richter

RSS
    SKIP