Mozaika

Co se vydávalo a četlo na bojištích 1. světové války

Příspěvek muzejních knihoven k Velké válce na E-sbírkách a Europeaně

Muzejní knihovny sdružené v komisi AMG připravují v rámci letošního Týdne knihoven (6. - 12. října) ze svých sbírek digitální prezentaci především knižních a časopiseckých dokladů k vydavatelským aktivitám našich legionářů, kteří působili na zahraničních frontách. Náš výběr se zaměřuje na ruské legionáře, protože ve sbírkách muzejních knihoven převažují právě knihy a časopisy, které vycházely v Rusku jak během Velké války, tak na Sibiři těsně po jejím skončení. Odbornému zpracování vydavatelských aktivit legionářů včetně seznamu literatury vydané českými legionáři byla dosud mj. věnována studie Jitky Zabloudilové v časopise Historie a vojenství (Praha, Vojenský historický ústav 1995, č. 4). Kromě vydavatelské činnosti také dalším kulturním aktivitám našich legionářů bylo věnováno čtyřicáté číslo sborníku Literární archiv, vydávaného Památníkem národního písemnictví v Praze. Pod názvem Legie a múzy vyšlo v roce 2008.

Na rozdíl od studií, zaměřujících se na specifický žánr legionářské literatury, tj. literatury přinášející svědectví a umělecky reflektující historické události Velké války, chce prezentace muzejních knihoven seznámit širší veřejnost s exponáty, které pocházejí z vydavatelských aktivit legionářů v období Velké války.

Ty se týkaly především vydávání periodik různorodého obsahu a rozsahu a dále beletrie; existovaly však také další vydavatelské aktivity např. v oblasti hudby (vycházely hudebniny legionářů skladatelů - Tři klavírní skladby op. 64 Nad hroby Oldřicha Blechy, Irkutsk 1919 nebo zpěvníky, např. Sborník písní čs. dobrovolníků, Chicago 1917 či Pochodové písně československého vojáka, Irkutsk 1919). Divadlo podobně jako výtvarné umění si díky svému rozsahu zasluhují samostatnou pozornost a zpracování (v archivních fondech se dochovaly např. plakáty k divadelním představením - plakát ke hře F. F. Šamberka Karel Havlíček Borovský, která byla uvedena na stanici Anžuskaja 6. 7. 1919).

Co se na frontě četlo?

Kromě již zmiňovaných periodik (vycházely desítky titulů) byly k dispozici tisky politické a propagační literatury (Dvě řeči T. G. Masaryka z roku 1917 či Benešovo provolání našim zajatcům ze stejného roku), dále kalendáře (např. Kapesní kalendář Čechoslovan na rok 1917 s mnoha užitečnými informacemi - vlakový jízdní řád, stručný přehled našeho boje za českou samostatnost, to vše doplněno básní Jaroslava Haška; Kapesní kalendář československého vojska na Rusi 1919, místo vydání Kyjev a Irkutsk). Opakovaně se ve sbírkách muzejních knihoven objevují tenké brožury básní či beletrie. V edici Knihovnička Čechoslovana, která vycházela pod vedením Věnceslava Švihovského v Kyjevě, vyšly v roce 1917 Písně otroka Svatopluka Čecha či Dobrý voják Švejk v zajetí Jaroslava Haška v jednoduché úpravě a ve formátu vhodném (šestnácterka) ke čtení v nouzových podmínkách. Co se týče vydávání poezie, jednalo se převážně o velká jména angažovaných básníků z dějin české literatury - Karla Havlíčka Borovského (Epigramy, vydání z roku 1919, Jekatěrinburg), Petra Bezruče (Slezské písně, Irkutsk 1919); ze současníků to byly básně Josefa Svatopluka Machara, které vyšly v knihovně Československého Denníka, Irkutsk 1919 a Rudolfa Medka (Zborov, Čeljabinsk 1918, Lví srdce, Irkutsk 1919). Specifické postavení mezi spisovateli legionáři má František Langer, civilním povoláním lékař (v legiích sloužil jako šéflékař 1. pluku legií v Rusku), který patří mezi autory reagující na aktuální situaci a po válce reflektující prožité události (např. v roce 1919 vydaná tiskem Inf.-osvětového odboru československého vojska na Rusi próza Za cizí město a Pět povídek z vojny, tiskem v Charbinu-Vladivostoku v roce 1920).

Máme k dispozici četné archivní i knižní doklady o tom, že existovaly knihovny, které byly zdrojem "čtiva" pro vojáky. Jsou např. v biografii Jaroslava Haška, který na podzim 1917 odešel od pluku, neboť "měl poradit při zakládání polní knihovničky", jak uvádí haškolog Radko Pytlík. Ze žádosti adresované Osvětovému odboru z roku 1919 vyplývá, že na Sibiř byla vypravena zásilka "značného množství české literatury".

Knihy opatřené ex libris "War Service Library" a dodávané Americkou knihovnickou společností do Francie americkým vojákům představují další způsob, jak byla během války zajišťována distribuce knih na frontu. Většina titulů měla jednak zmírňovat utrpení vojáků, jednak je motivovat ke statečnému boji.

Prezentace ukázkové databáze, která bude představena na webových stránkách E-sbírek (Europeany) k 100. výročí zahájení Velké války v roce 1914, naznačuje jednak možné směry dalšího bádání dosud komplexně nezpracovaného tématu, chce ale především upozornit na bohatství a různorodost knižních sbírek muzejních knihoven.

Alena Petruželková