BULLETIN
SKIP

SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR

4
2006

Aktuální číslo Archiv Obsah

Ilustrační foto

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

RSS

INFORMAČNÍ SERVIS

Knihovny současnosti 2006

14. ročník konference Knihovny současnosti se konal v Seči u Chrudimi ve dnech 12.-14. září 2006. Více než 300 účastníků se sešlo první den na společném zasedání sekce Knihovny na cestě, kterou moderovala Jaroslava Štěrbová z Městské knihovny v Praze. V úvodu již tradičně předali zástupci Nadace knihoven ČR medaile Z. V. Tobolky (viz Bulletin č. 2/2006), poté následoval odborný program.

Všechny příspěvky tohoto odpoledne se z různých úhlů pohledu věnovaly změnám, které knihovny čekají v bližší či vzdálenější budoucnosti - viděno očima sociologa i knihovníků. V. Richter se při analýze statistických údajů o rozvoji knihoven v posledních letech zamýšlel nad možnostmi dalšího vývoje, J. Štěrbová se zabývala hodnocením kvality služeb uživatelům. Mimořádné pozornosti se těšil příspěvek ředitele MěK v Praze Tomáše Řeháka, který sugestivně vylíčil svou vizi možné budoucnosti knihoven v souvislosti s překotným rozvojem moderních technologií. V závěru byl představen záměr firmy Grand Princ na vydávání časopisu Grand Biblio s cílem publikovat zdarma informace o dění v knihovnách.

Jednání druhého dne konference bylo rozděleno do několika sekcí.

Sekce Městské knihovny: Veřejná knihovna - služba (ne)známá se věnovala problematice knihoven zřizovaných převážně obcemi. Program jednání připravila ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně Libuše Nivnická, ale vzhledem k jejímu pracovnímu zaneprázdnění celým dnem provázela Zlata Houšková z Národní knihovny ČR. Všech 12 příspěvků sekce bylo předznamenáno jednáním prvního dne konference a zaměřovalo se na jedno zásadní téma: ZMĚNA. Ta se stala v několika variantách nosným prvkem přednesených příspěvků. Změna, která se ukazuje jako nezbytná podmínka pro přežití a další úspěšný rozvoj knihoven v následujících letech. Změna ve funkcích, které knihovny plní, v postavení, jaké zaujímají ve svých obcích, v tom, jak jsou čtenáři i nečtenáři vnímáni. Svůj přístup k měnícím se podmínkám představily zástupkyně jak nových knihoven krajských (Krajská knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, Krajská knihovna Karlovy Vary, Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě), tak těch městských knihoven, které se chopily příležitosti a využily finanční prostředky strukturálních fondů (nově otevřená Masarykova veřejná knihovna Vsetín, Knihovna Kroměřížska). K této problematice mají co říci jak menší městské knihovny ( Městská knihovna Český Těšín), tak velké knihovny ve statutárních městech (Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Knihovna města Ostravy). Bonusem k tématu byl návod, jak posilovat svou prestiž při jednání s "nevraceči" knih (Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově). S informací o zahraničním modelu fungování veřejné knihovny seznámila posluchače Libuše Foberová (Slezská univerzita v Opavě) na příkladu Městské knihovny v Chemnitz. O tom, jak měřit výkon a kvalitu služeb metodou benchmarginku knihoven, referoval Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu NK ČR. Podrobnější informaci o projektu, jeho záměru a trvání naleznou zájemci na webových stránkách KI. Dopolední i odpolední části jednání doplnily komerční prezentace - s výhodami použití technologie RFID v knihovnách seznámil zástupce finské firmy P. V. SUPA, s  nábytkem pro interiéry knihoven zástupce firmy INTEBO ŠEBEK.

Součástí letošní konference Knihovny současnosti 2006 byla poprvé sekce Specializované knihovny, kterou moderovaly Štěpánka Žižková a Radka Římanová ze Státní technické knihovny. V přednesených příspěvcích se objevovala celá řada témat od problematiky informačního vzdělávání a marketingu informačních služeb přes různé aspekty šedé literatury (včetně otázek zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací a budování Národního úložiště šedé literatury) až po otázky spjaté s činností muzejních, hudebních či divadelních knihoven či s doporučeními, jak se nejlépe zhostit přípravy odborného textu. Jinak zcela vážná témata byla mnohdy přednesena s humorem, jak o tom svědčí např. pracovní typologie uživatelů, kterou představila Václava Škvorová z Geologického ústavu AV ČR (obíhač knihoven naslepo, citačně-rejstříkový papírový klasik, světový separátový výměnkář, sedavý online typ, univerzální systematik, záhadný "neuživatel" plus vzácný typ věčně nespokojeného arogantního hulváta) či velmi akčně pojatý název referátu Zuzany Liskové Přezbrojení ve Středisku vědeckých informací Fyziologického ústavu AV ČR. Mezi přednášejícími byli hojně zastoupeni i studenti Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Naopak sekci Internet pomáhá knihovnám moderovanou Alešem Brožkem ze Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem lze již pokládat za tradiční. Opět poskytla příležitost seznámit se s novinkami souvisejícími s využitím informačních a komunikačních technologií (zvláště internetu) v knihovnické praxi. Pozornost byla věnována např. nyní hojně diskutovaným možnostem využití technologie radiofrekvenční identifikace (RFID) v prostředí knihoven, dále aktualitám z oblasti rozvoje knihovních softwarů, harmonizaci věcné katalogizace v našem prostředí, ale také například soutěži Biblioweb či novému anglickému portálu o českém knihovnictví. V této i v předchozí sekci byl také představen integrační nástroj Primo, OPAC nové generace od firmy Ex Libris.

V závěrečné sekci konference, která byla nazvána Možnosti pro knihovny u nás a v zahraničí a kterou moderovala Jarmila Burgetová z Knihovny AV ČR, nejprve Vít Richter z Národní knihovny ČR přednesl referát zaměřený na služby knihoven s ohledem na nový autorský zákon (mimochodem Vít Richter se rovněž na konferenci stal vítězem nultého ročníku ankety Pěkný muž, jejíž existence byla odtajněna Zlatou Houškovou až na samém závěru akce). Další příspěvky si již připravili delegáti z Nizozemska, kteří podali podrobný přehled o legislativní situaci nizozemských veřejných knihoven, o nizozemských knihovnických asociacích, ale zejména o inovativních způsobech poskytování služeb uživatelům, zejména v prostředí internetu (patří mezi ně např. využití uživatelsky přívětivého rozhraní AquaBrowser v knihovních katalozích, viz http://www.medialab.nl/). Velký zájem vzbudila také prezentace centralizovaných služeb pro nizozemské knihovny, které poskytuje společnost NBD/Biblion.

Dodejme, že všechny přednesené příspěvky jsou soustředěny ve sborníku Knihovny současnosti 2006, kterou vydal SDRUK, články a prezentace autorů příspěvků zaměřených na činnost muzejních knihoven jsou k dispozici na webu Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze (http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky); všechny prezentace připravené autory příspěvků v sekci Specializované knihovny jsou pak umístěny na webu Státní technické knihovny (http://www.stk.cz/sec/sec2006.html).

Alena Otrubová, Linda Skolková


Obsah

 

SKIP